Špatná úprava může diváky vytrhnout z příběhu a ztížit jeho sledování, a přitom dobrý střih dokáže vytvořit bezproblémový zážitek a pomoci publiku spojit se s postavami.
Zde jsou některé z klíčových rozdílů mezi dobrým a špatným střihem, podle oscarových editorů Waltera Murche, Thelmy Schoonmakerové a Anne V. Coatesové:
Dobrá úprava:
* Vytváří hladký a bezproblémový zážitek pro publikum
* Pomáhá publiku spojit se s postavami
* Podporuje příběh a téma filmu
* Používá různé techniky k vytvoření zájmu a napětí
* Je neviditelný pro publikum
Špatná úprava:
* Vytrhne publikum z příběhu
* Ztěžuje publiku sledovat příběh
* Je rušivý a ubírá z filmu
* Používá nadměrné nebo zbytečné techniky
* Upozorňuje na sebe
Zde je několik konkrétních příkladů dobré a špatné úpravy:
Dobrá úprava:
* Ve filmu „Kmotr“ používá střihač Walter Murch řadu technik, aby pro diváky vytvořil bezproblémový zážitek. Například používá dlouhé záběry, pomalé rozpouštění a paralelní úpravy, aby vytvořil pocit kontinuity a plynutí.
* Ve filmu „Raging Bull“ používá střihačka Thelma Schoonmaker řadu technik k vytvoření pocitu realismu a intenzity. Například používá skokové střihy, zmrazené snímky a zpomalené záběry k vytvoření viscerálního zážitku pro publikum.
* Ve filmu "Lawrence of Arabia" používá editorka Anne V. Coatesová různé techniky k podpoře příběhu a tématu filmu. Například používá flashbacky, předobrazy a paralelní úpravy, aby vytvořila pocit epického rozsahu a tragédie.
Špatná úprava:
* Ve filmu „The Last Airbender“ používá střihač Stephen Rivkin řadu technik, které diváky vytrhnou z příběhu. Například používá rychlé střihy, nadměrné CGI a trhané úpravy, aby vytvořil pocit zmatku a chaosu.
* Ve filmu "Transformers" používá editor Roger Barton různé techniky, které odvádějí pozornost a odvádějí z filmu. Například používá příliš zpomalené záběry, roztřesenou kameru a bezdůvodné speciální efekty, aby vytvořil dojem podívané nad hmotou.
* Ve filmu „Star Wars:Skrytá hrozba“ používá editor Ben Burtt řadu technik, které na sebe přitahují pozornost. Například používá nadměrné stírání, přibližování a panorámování, aby vytvořil pocit umělosti a odstupu.
Díky pochopení rozdílu mezi dobrým a špatným střihem mohou filmaři vytvářet filmy, které jsou pro diváky poutavější a zábavnější.