* Předmět a složení: Pokud portrét obsahuje více těla subjektu (např. Portrét plné délky), formát portrétu má smysl. Pokud však chcete zdůraznit okolí subjektu nebo zahrnout prvky, které vypráví příběh, může být vhodnější formát krajiny (horizontální).
* pozadí: Pokud je pozadí důležité a přidává se k vyprávění nebo estetice, může ho lépe zachytit formát krajiny. Vertikální orientace by mohla ostřelit důležité prvky.
* poměr stran: Poměr stran obrazu a jak bude použit, může ovlivnit výběr. 16:9 je běžné pro široké displeje obrazovky, oproti něčemu čtverci, jako je 4:5 nebo 1:1.
* osobní styl a umělecká vize: Nakonec je volba subjektivní a závisí na umělecké vizi fotografa. Experimentování je klíčem k nalezení toho, co funguje nejlépe pro konkrétní portrét a požadovaný účinek.
* záměry oříznutí/úpravy: Ořídíte obrázek později? Možná, že střelba širší než to, co se později zobrazí a oříznutí, aby bylo dosaženo poměr portrétu, je lepší než střelba portrétu v kameře.
Když může být krajina lepší:
* environmentální portréty: Pokud je prostředí zásadní pro pochopení předmětu nebo přidání kontextu.
* skupinové portréty: Krajina často funguje lépe pro pohodlí více lidí do rámečku.
* Akční záběry: Pokud je subjekt zapojen do činnosti s horizontálním pohybem.
* kreativní kompozice: Použití hlavních linií, perspektivy nebo jiných složkových prvků, které těží z širšího pohledu.
Na závěr: Zatímco formát portrétu je pro portréty běžnou a často efektivní volbou, není to univerzální pravidlo. Zvažte předmět, pozadí, požadovanou zprávu a vaši uměleckou vizi, abyste určili nejlepší formát pro každý jednotlivý portrét. Nebojte se porušit „pravidla“ a experimentovat.