1. Perspektiva:
* lineární perspektiva: Toto je nejčastější a nejsilnější technika. Paralelní linie se sbíhají v mizejícím bodě na linii horizontu. Věci se zdají menší, když ustupují do dálky.
* Jednorázová perspektiva: Jeden mizející bod (např. Silnice ustupující do vzdálenosti). Jednoduché a efektivní.
* dvoubodová perspektiva: Dva úběžné body (např. Při prohlížení budovy z rohu). Realističtější a všestrannější.
* Tříbodová perspektiva: Tři mizející body (jedna nad/dole, dva na obzoru). Používá se pro dramatické, ptáko-oční nebo červokové zobrazení.
* Atmosférická perspektiva (letecká perspektiva): Objekty dále se objevují:
* lehčí v barvě: Kvůli rozptylu světla atmosférou.
* méně nasycené barvy: Barvy ztuhnou a méně živé.
* méně podrobné: Podrobnosti rozostřují a stávají se méně definovanými.
* namodralý v odstínu: Kvůli rozptylu Rayleigh, který účinněji rozptyluje modré světlo. To je důvod, proč vzdálené hory se často zdají modré.
2. Velikost a měřítko:
* relativní velikost: Objekty, o nichž se předpokládá, že jsou stejné velikosti, se zdají být menší, když ustupují do vzdálenosti. To je pro diváka intuitivní. Pokud víte, že dva stromy jsou v reálném životě zhruba stejné velikosti, musí být menší * * dále.
* překrývání (interpozice): Když jeden objekt částečně pokrývá jiný, krytý objekt je vnímán jako dále pryč. Je to jednoduchá, ale velmi efektivní hloubka.
3. Světlo a stín:
* chiaroscuro (modelování se světlem): Použití silných kontrastů mezi světlem a stínem k vytvoření iluze objemu a formy. Vrcholem naznačují oblasti nejblíže ke zdroji světla, zatímco stíny naznačují recesi.
* směrové osvětlení: Konzistentní směr zdroje světla pomáhá definovat tvary a formy objektů a vytváří pocit hloubky.
* hodnotové gradienty: Postupné změny v lehkosti (hodnotě) mohou naznačovat křivku nebo ustupující rovinu. Například koule vypadá trojrozměrně, protože její hodnota se postupně mění z zvýraznění na stín.
4. Texture Gradient:
* Změny v detailech textury: Textura povrchu se stává jemnějším a méně odlišným, když ustupuje do vzdálenosti. Například cihly zdi se budou v popředí vypadat mnohem podrobněji než v pozadí.
5. Barva a kontrast:
* Teplota barev: Teplé barvy (červené, pomeranče, žluté) mají tendenci postupovat, zatímco chladné barvy (blues, zelené, purpurové) mají tendenci ustupovat. Použití tohoto kontrastu může vytvořit pocit hloubky.
* kontrast: Vyšší kontrast v popředí a nižší kontrast v pozadí zvyšuje hloubku.
6. Umístění:
* vertikální poloha: Obecně jsou objekty, které jsou vyšší v obrázkovou rovině, vnímány jako dále, zejména pokud existuje viditelná pozemní rovina. Je to proto, že linie horizontu je obvykle na úrovni očí.
7. Zaměření a rozmazání:
* selektivní zaostření (hloubka pole): Ve fotografování může mělká hloubka ostrosti (kde se zaostřuje pouze úzký rozsah) může vytvořit silný pocit hloubky. Ostré zaostření přitahuje oko do konkrétní oblasti, zatímco rozmazané popředí a pozadí naznačují vzdálenost.
* Gaussian Blur (digitální aplikace): Simulujte hloubku ostrosti uměle rozmazanými oblastmi obrazu.
8. Oříznutí:
* rámování: Pečlivě oříznutí scény může zvýšit pocit hloubky vytvořením okna do většího prostoru.
Kombinující techniky: Nejpřesvědčivější hloubka je obvykle dosažena kombinací několika z těchto technik. Například použití lineární perspektivy * a * atmosférická perspektiva vytvoří realističtější smysl pro hloubku než použití samotné techniky.
Příklady scénářů:
* krajina: Použijte atmosférickou perspektivu (lehčí, méně nasycené barvy v dálce), gradient textury (podrobnější tráva v popředí) a velikosti vztahů (stromy se zmenšují v dálce).
* interiérová scéna: Použijte lineární perspektivu (stěny sbližující se směrem k mizejícím bodům), překrývající se předměty (tabulka částečně zakrývající židli) a Chiaroscuro (světlo a stín definující formy objektů).
* portrét: Použijte selektivní zaostření (ostré zaměření na obličej, rozmazané pozadí) a chiaroscuro (modelování obličeje světlem a stínem).
Pochopením a aplikací těchto technik můžete vytvořit přesvědčivé 2D obrázky, které přesvědčivě zprostředkovávají hloubku a vytvářejí pocit realismu. Praxe a pozorování jsou klíčové! Věnujte pozornost tomu, jak umělci a fotografové používají tyto techniky ve své práci.