Definice jádra:
Dokument je film, který má fikční film, který má dokumentovat některé aspekty reality, především pro účely výuky, vzdělávání nebo udržování historického záznamu. Dokumenty často představují zvláštní perspektivu, argument nebo vyprávění o světě.
Klíčové aspekty a úvahy:
* Intent fiction: Cílem dokumentu je ve svém srdci reprezentovat realitu. To je místo, kde přichází štítek „beletrie“. To však neznamená, že jsou nezaujatí.
* subjektivita a perspektiva: Všechny dokumenty jsou ze své podstaty subjektivní. Tvůrci filmu se rozhodují o tom, co zahrnout, jak to rámovat a jak jej upravit, což nevyhnutelně formuje porozumění publiku. To je důležitý rozdíl, který je třeba udělat, protože neexistuje nic jako úplná objektivita.
* účel a záměr: Dokumenty mají různé účely:
* informativní/vzdělávací: Zprostředkovat znalosti a zvýšit povědomí o tématu.
* Persuasive/Advocacy: Argumentovat o konkrétním pohledu nebo inspirovat akci.
* průzkumné: Prozkoumat složitý problém nebo jev.
* historická/ochrana: Zaznamenávat a zachovat události, kultury nebo vzpomínky.
* Entertainment: Zapojit a zaujmout publikum, i když přináší informace.
* prvky a techniky:
* archivní záběry
* rozhovory
* stále fotografie
* hlas-over
* grafika
* hudba
* re-enactments
* etické úvahy: Dokumentární filmaři se potýkají s etickými dilematy souvisejícími s:
* přesnost a pravdivost: Zajištění prezentovaných informací je faktické a ověřitelné.
* Objektivita vs. zaujatost: Uznání a řízení potenciálních zkreslení v procesu filmu.
* informovaný souhlas: Získání souhlasu od jednotlivců, kteří se objevují ve filmu, zejména při řešení citlivých témat.
* Dynamika reprezentace a výkonu: Být všiml si dynamiky moci mezi filmařem a subjektem a vyhýbání se vykořisťování nebo zkreslení.
* Evoluce žánru: Dokumentární filmování se postupem času výrazně vyvinulo. První dokumenty byly často observační a zaměřily se na zachycení „reality“, jak se rozvinula. Moderní dokumenty mohou používat více stylizované techniky, začlenit prvky fikce a prozkoumat subjektivní zážitky.
Různé styly/typy dokumentů:
* Expository: Zdůrazňuje vyprávění a přímou adresu k publiku (např. Přírodní dokumenty).
* Observation: Minimalizuje intervenci a umožňuje přirozeně rozvinout události (např. *Šedé zahrady *).
* participativní: Tvůrce filmu interaguje s předmětem a stává se součástí příběhu (např. Filmy Michaela Moora).
* reflexivní: Zaměřuje se na samotný proces tvorby filmu a uznává konstruovanou povahu reality (např. *Man s filmovou kamerou *).
* Performative: Zdůrazňuje osobní zkušenosti a perspektivu filmaře (např. Shermanův pochod *).
* poetic: Prioritizuje estetický a emocionální dopad na faktickou přesnost (např. Práce Stan Brakhage).
Na závěr, Dokument je široký a dynamický žánr, který využívá techniky tvorby filmu k prozkoumání a reprezentaci aspektů skutečného světa. Při zaměření na faktickou přesnost jsou dokumenty vždy utvářeny perspektivou a možností filmaře. Pochopení přirozené subjektivity a etických úvah je zásadní pro filmaře i diváky dokumentů.