Zaujatost: Vypravěč může být zaujatý ve prospěch nebo proti určitým postavám nebo událostem nebo může události interpretovat samoúčelným nebo zkresleným způsobem.
Neznalost: Vypravěč nemusí mít plnou znalost nebo pochopení konstituce, kterou popisuje, takže jeho pohled je omezený nebo chybný.
Duševní onemocnění: Vypravěč může trpět duševním onemocněním, které ovlivňuje jeho vnímání reality a způsobuje nespolehlivou interpretaci událostí.
Úmyslné klamání: Vypravěč může záměrně lhát nebo manipulovat s informacemi ze sobeckých důvodů nebo proto, že chce něco o sobě nebo o někom skrývat nebo chránit.
Nespolehliví vypravěči jsou často používáni k vytvoření napětí, nejistoty nebo pocitu tajemství nebo napětí v literárním díle. Mohou být také použity k prozkoumání témat pravdy, reality a vnímání.
Příklady nespolehlivých vypravěčů zahrnují: