1. Zahrňte rozpoznatelný předmět známé velikosti („měřítko kotva“):
* lidé: Toto je nejčastější a často nejúčinnější technika. Osoba (nebo skupina) okamžitě dává divákovi referenční bod. Umístěte je strategicky, možná se dívejte na Vista nebo interagovat s krajinou.
* zvažte outfit: Jasné barvy mohou pomoci vašemu předmětu vyniknout na pozadí.
* vyprávět příběh: Díky tomu, že osoba * dělá * něco (turistika, lezení, směřování), dělá obraz poutavějším a přidává vyprávění.
* zvířata: Stejně jako lidé jsou zvířata všeobecně chápána. Přemýšlejte o používání hospodářských zvířat, ptáků za letu nebo dokonce malé stvoření v popředí.
* Struktury: Budovy, ploty, auta, lodě nebo dokonce osamělý strom mohou poskytnout odkaz. Používejte struktury, které jsou ve zkušenosti diváka běžné.
* umělé objekty: Stan, batoh, táborák - ty jsou rozpoznatelné a dávají divákovi představu o velikosti.
2. Zájem o popředí a vedoucí linie:
* prvky v popředí: Zahrnout objekty blízko kamery. Nemusí to být nutně samotnou kotvou měřítka, ale poskytují pocit hloubky a kontrastu. Příklady:skály, květiny, protokol, vodní útvar.
* Vedoucí řádky: Použijte silnice, řeky, ploty nebo dokonce přirozené linie (jako hřeben) k vytáhnutí oka diváka z popředí směrem k vzdálenému subjektu. To vytváří pocit perspektivy a zdůrazňuje vzdálenost a měřítko.
3. Hloubka pole:
* objektivy širokoúhlých úhlu: Použití širokoúhlé čočky (např. 16-35 mm) zveličuje perspektivu. Objekty v popředí se zdají větší a vzdálené objekty se zdají být menší, což zesiluje smysl pro měřítko.
* Hluboká hloubka pole (malá clona): Použijte malý otvor (např. F/8, f/11 nebo f/16), abyste udrželi v popředí i pozadí. Tím je zajištěno, že vše od blízkých předmětů po vzdálené hory je ostré, což dále zvyšuje pocit hloubky.
* Zaostření stohování: Pokud potřebujete extrémní ostrost od velmi blízko k velmi daleko, zvažte zaostření-pořizovat více výstřelů s různými ohniskovými body a smíchat je při následném zpracování.
4. Světlo a stín:
* kontrast a textura: Světlo a stín mohou zdůraznit textury krajiny (skalní formace, stromy atd.). To pomáhá divákovi vnímat trojrozměrnost scény a přispívá k pocitu měřítka.
* sluneční paprsky: Paprsky slunečního světla procházení mraků mohou dramaticky zdůraznit specifické oblasti krajiny a vytvořit pocit hloubky.
* zlatá hodina/modrá hodina: Teplé, měkké světlo zlaté hodiny (krátce po východu a před západem slunce) nebo chladné měkké světlo modré hodiny (před východu a po západu slunce) může zlepšit barvy a textury krajiny, což z něj činí vizuálně přitažlivější a velkolepé.
5. Techniky kompozice:
* Pravidlo třetích: Umístěte kotvu stupnice nebo jiné klíčové prvky podél linií nebo na průsečíky pravidla třetích mřížky a vytvořte vyváženější a poutavější kompozici. Vyvarujte se umístění horizontu přímo do středu, pokud to není naprosto nutné.
* negativní prostor: Použijte negativní prostor (prázdné oblasti v rámci), abyste zdůraznili rozlehlost krajiny a maličkosti kotvy měřítka.
* vertikální formát: Někdy může vertikální formát (portrét) lépe zachytit výšku hor nebo vysokých stromů a přispívat do pocitu měřítka.
6. Povětrnostní podmínky:
* mlha a mlha: Mlha může částečně zakrývat vzdálené prvky, vytvářet pocit tajemství a zdůraznit rozlehlost krajiny. Viditelné části se pak stanou referenčními body.
* mraky: Dramatické mraky mohou na oblohu přidat pocit výšky a hloubky, díky čemuž se krajina bude cítit rozsáhlejší.
* Snow: Přikrývka sněhu může zjednodušit krajinu, takže kotva měřítka vyniká jasněji. Zdůrazňuje také chlad a neplodnost životního prostředí, což může přispět k pocitu rozlehlosti.
7. Poprocesování:
* Zvýšení kontrastu a ostrosti: Opatrně upravte kontrast a ostrost tak, aby se detaily v krajině vyvolaly a zdůraznily textury.
* korekce a třídění barev: Upravte barvy tak, aby odpovídaly vašemu vidění a vytvořily konkrétní náladu.
* vyhýbání se a pálení: Použijte techniky uhýbání a pálení k selektivně odlehčení a ztmavnutí specifických oblastí obrazu, upozorňují na kotvu stupnice nebo zdůrazňují hloubku scény.
Příklady scénářů a jak použít tipy:
* pohoří: Umístěte turistu na hřeben s výhledem na hory. Použijte širokoúhlý objektiv a malý otvor, abyste udrželi turistka i hory v zaostření. Hledejte paprsky slunečního světla zvýrazňující vrcholy.
* Pouštní krajina: Zahrňte osamělý, zvětralý strom do popředí. Pomocí hlavních linií (jako je písečná duna) přitáhněte oko diváka směrem k vzdálené mesě.
* pobřežní scéna: Umístěte malou loď na vodu a útesy dramaticky stoupají na pozadí. Použijte vertikální formát k zdůraznění výšky útesů.
Klíčové úvahy:
* Plánování: Přemýšlejte o měřítku, než se vystřelíte. Vizualizujte, jak chcete vykreslit scénu a jaké prvky můžete zahrnout k dosažení tohoto efektu.
* experimentování: Vyzkoušejte různé úhly, ohniskové délky a kompozice, abyste viděli, co funguje nejlépe.
* praxe: Čím více praktikujete, tím lépe se stanete při rozpoznávání a zachycení příležitostí přidat do svých krajinných fotografií pocit měřítka.
Kombinací těchto technik můžete vytvořit přesvědčivé fotografie krajiny, které nejen zachycují krásu scény, ale také sdělují svou obrovskou velikost a vznešenost a skutečně ponoří diváka do zážitku. Hodně štěstí!