základní vlastnosti:
* reprezentace reality: Hlavním cílem je představit skutečný svět, nikoli fikci nebo fantazii. To ji odlišuje od žánrů, jako je narativní film, animace nebo sci -fi.
* faktický základ: Dokumenty se spoléhají na faktické informace, důkazy a výzkum. To může zahrnovat rozhovory, archivní záběry, zprávy, data a odborné svědectví.
* účelný obsah: Dokumenty jsou prováděny s ohledem na konkrétní účel, ať už jde o:
* informovat: Poskytněte informace a zvyšte porozumění tématu.
* vzdělávání: Naučte diváky o předmětu nebo dovednosti.
* přesvědčit: Obhajovat konkrétní pohled nebo příčinu.
* dokument: Zaznamenejte historické události, sociální jevy nebo kulturní praktiky.
* Prozkoumejte: Prozkoumejte složité problémy nebo odhalujte skryté pravdy.
* umělecká interpretace: Během usilování o přesnost jsou dokumenty stále uměleckými díly, které odrážejí perspektivu, styl a volby filmařů. Dokumentární filmaři nejsou objektivními rekordéry. Vybírají, uspořádají a interpretují záběry a informace, nevyhnutelně utvářejí porozumění publiku.
Prvky a techniky často nacházejí v dokumentech:
* rozhovory: Odborníci, svědci a jednotlivci postižení předmětem.
* archivní záběry: Historické nahrávky, zpravodajství, fotografie a dokumenty.
* Observační záběry: Natáčení "Fly-on-the-Wall", zachycuje události, jak se rozvíjejí.
* Vyprávění o výkladu: Komentář hlasu poskytující kontext a analýzu.
* reenactments: Inscenované rekreace minulých událostí.
* grafika a animace: Vizuální pomůcky pro ilustraci konceptů nebo prezentujících data.
* Hudba a zvukový design: Používá se k vytvoření nálady a zlepšení zážitku z prohlížení.
Výzvy a debaty při definování dokumentu:
* Objektivita vs. subjektivita: O myšlence „objektivní pravdy“ v dokumentu se často diskutuje. Každý dokument odráží perspektivu a rozhodnutí filmaře, díky čemuž je úplná objektivita nedosažitelná.
* Pravda vs. přesnost: Dokumenty usilují o přesnost při reprezentaci faktů, ale „pravda“ může být složitější a subjektivnější. Dokument může přesně znázornit události, ale stále být kritizován za zaujatost nebo za vynechání důležitého kontextu.
* manipulace a zkreslení: Potenciál pro filmaře manipulovat s záběry, selektivně prezentovat informace nebo prosazovat konkrétní agendu vyvolává etické obavy ohledně dokumentárního filmu.
* vyvíjející se formy: Hranice dokumentu jsou neustále tlačeny a filmaři experimentují s různými styly, formáty a technikami. To ztěžuje vytvoření přísné definice.
Různé styly a přístupy:
Dokumentární film zahrnuje širokou škálu stylů, včetně:
* Expository: Zaměřuje se na předávání informací prostřednictvím vyprávění a odborných rozhovorů.
* Observation: Cílem je zachytit události, jak se odehrávají, s minimálním zásahem.
* participativní: Filmař se aktivně účastní natočených událostí.
* reflexivní: Zodpovídá se na proces samotného filmu a uznává roli filmaře.
* poetic: Zdůrazňuje vizuální krásu a emocionální dopad na faktickou přesnost.
* Performative: Zdůrazňuje osobní zkušenosti filmaře a subjektivní perspektivu.
Na závěr:
Dokument je žánr, jehož cílem je reprezentovat realitu pomocí faktických informací. Je to složitá a vyvíjející se forma se širokou škálou stylů, přístupů a etických úvah. Zatímco se často diskutuje o snaze o objektivní pravdu, dokumenty se snaží o přesnost a autentičnost v jejich zobrazení skutečného světa a zároveň uznávají inherentní subjektivitu filmového procesu.