Příspěvek hosta od Toma Di Maggia z Tom Di Maggio Photography.
Moje používání kompozitních obrázků v posledních několika měsících drasticky vzrostlo. Začalo to lokacemi, které byly zrušeny kvůli nedostupnosti, pak špatné počasí znemožnilo natáčet na určitém místě a v poslední době za mnou lidé chodili s žádostí o složené fotografie. A abych byl upřímný, dělám je opravdu rád, dává to mé fantazii mnohem více svobody a je tu jistá flexibilita, která mě opravdu baví.
Stejně jako u přípravy každého natáčení je nejtěžší najít správné nastavení. V tomto případě správné pozadí. Snažím se je natáčet sám, kdykoli to jde, ale mám tendenci spoléhat se také na fotografie. V zásadě obvykle rozděluji kompozit na tři hlavní části:předmět nebo model, pozadí a následné zpracování.
Předmět
Toto jsou obrázky tak, jak byly zachyceny.
Základem dobrého kompozitu je samozřejmě správně exponovaný objekt. To světlo přizpůsobuji tématu nebo náladě, kterou chci výsledným obrazem sdělit. Je opravdu důležité, abyste měli svůj konečný obrázek na mysli ve všech fázích vytváření kompozitu. Bude diktovat schéma osvětlení, které budete muset použít, a pod jakým úhlem budete muset svůj model vyfotografovat.
Které nastavení osvětlení se obvykle pohybuje od jednoho do čtyř světel? Velmi záleží na očekávaném výsledku. Bez ohledu na to, jaké nastavení zvolíte, poloha osvětlení a expozice jsou klíčovými faktory, musí být na místě, jinak strávíte spoustu času ve Photoshopu pokusy o nápravu. V této fázi se snažím nevytvářet příliš velký kontrast, takže mám rád, když je světlo na měkké straně.
Mohu jen zdůraznit, že i když budu do určité míry používat Photoshop, vždy budu chtít pracovat se správně exponovaným objektem. Expozice a pozice jsou klíčové v každém druhu fotografie. Něco, co můžete vyřešit během pár sekund během focení, může trvat hodiny, než se opraví ve Photoshopu. Nemám žádné preference, pokud jde o pozadí, ze kterého budu extrahovat předmět. Pokud je mezi objektem a pozadím dostatečný kontrast, nebude to problém.
Pozadí
Původní pozadí
I když natáčím na místě, dávám opravdu hodně úsilí na výběr pozadí. Pozadí je to, co dává obrázku kontext; je nedílnou součástí příběhu, který má obrázek vyprávět. Můžete vyfotografovat velmi krásnou modelku před popelnicí; bude to mít mnohem menší dopad, jako když fotíte stejný model na pláži nebo v pěkném hotelovém pokoji. Při práci s kompozity je to stejné. Pokud mám možnost vyfotografovat pozadí pro svůj kompozit sám, mám mnohem větší flexibilitu, pokud jde o úhly.
Zakoupené pozadí vám dává velmi malý prostor pro perspektivu ve Photoshopu. Když fotím pozadí sám, obvykle mám nápad na focení předmětu už v hlavě. Pokud se ocitnu v situaci, kdy vidím pěkné pozadí a mám u sebe fotoaparát, natočím ho třikrát:výška země, výška břicha a výška hrudníku. Uchýlím se k fotografování, když je focení zamluvené a nemám možnost vyfotit pozadí sám.
Jak jsem již zmínil dříve v článku, úhel je zde jedním z klíčových prvků. Nemá smysl volit pozadí, které bylo natočeno z dramaticky odlišného úhlu než váš objekt. Bude to vypadat falešně. Svým pozadím dávám lehký nádech HDR, ale ve skutečnosti žádnou techniku HDR nepoužívám. Aplikuji tonální úpravy a v podstatě stejné zacházení jako u předmětu. Krásně to prolne objekt a pozadí.
Následné zpracování
Jako většina z nás tam venku jsem nevynalezl kolo, pokud jde o následné zpracování. Všechny mé techniky jsou směsí věcí, které jsem nabral v knihách, na webu, na školeních a tak dále.
Pro začátek fotím vše do RAW; techniky, které vysvětlím níže, budou předpokládat, že uděláte totéž. Abych byl upřímný, a to se nedá říct dost, při dnešních cenách paměťových karet není absolutně žádný důvod nefotit do RAW. Výhody, které z toho plynou, jsou tak obrovské, že je lze ignorovat.
Obvykle začínám v Lightroomu tím, že z obrázku odstraním co největší kontrast. Způsobem, jakým pracuji, budu vytvářet potřebný kontrast během následného zpracování ve Photoshopu. Proč odebírám kontrast, jen abych ho později přidal? Všechno je to o ovládání.
V zásadě používám kombinaci dvou technik, které zahrnují Blur, High Pass filtry a funkci Apply Image. To mi umožňuje přidat kontrast a zostřit obrázky na pixel, a tak to mohu použít k vytvoření čistého hladkého vzhledu nebo obrázku ve stylu výstředního s jediným pracovním postupem. (viz portrét Bory) Trávím zde tolik času, kolik potřebuji, dokud nebude obraz 100% takový, jaký chci.
Jakákoli nedokonalost zde bude zesílena, jakmile na ni dám vrstvu Color Efex Pro. Vytvořil jsem několik receptů Color Efex Pro, které používám jako výchozí bod na svých obrázcích. Poté je mírně upravím, aby odpovídaly obrázku. Záměrně posunu tento proces přes okraj, aby mi poskytl větší flexibilitu na konečném obrázku. Jakmile jsem s výsledkem spokojený, uložím jej jako vrstvu nad obrázek a podle toho upravím krytí této vrstvy.
Pod dvěma vrstvami po ošetření Color Efex. Zde vidíte, že efekt je až moc silný, ale drobná úprava krytí to řeší. A je to vždy snazší, než se vrátit do Color Fx a předělat efekt, dokud to nebude sedět.
V této fázi přistupuji k extrakci předmětu z pozadí. Osobně si myslím, že na to neexistuje dokonalé řešení. Používám jakýkoli nástroj, který vyhovuje potřebám. Sahá od nástroje zpřesnění okrajů po nástroj rozmazání a dokonce i normální štětec. Když skončím s výtažkem, přetáhnu předmět na připravené pozadí a znovu oba upravím tak, aby se barevné tóny a teplota vzájemně shodovaly.
Stejnou technikou byl zpracován i tento portrét Bory. Jediné, co jsem udělal jinak, bylo nanést různé krytí na správné vrstvy.
Neváhejte se ozvat, pokud máte další dotazy k tématu. Pod dvěma vrstvami po ošetření Color Efex. Zde vidíte, že efekt je až moc silný, ale drobná úprava krytí to řeší. A je to vždy snazší, než se vrátit do Color Fx a předělat efekt, dokud to nebude sedět.
Podívejte se na další práci Toma Di Maggia v Tom Di Maggio Photography, InFocus Photography a na jeho účtu Flickr.