Váš fotoaparát je chytrý nástroj, který dokáže zachytit snímky v celé řadě náročných situací. Ale kupodivu – frustrující – může být někdy obtížné zachytit na snímcích přesně to, jak to vidíte svýma očima.
Existuje pro to několik důvodů a několik jednoduchých metod, jak to udělat správně. V tomto tutoriálu vysvětlíme sedm způsobů, jak můžete získat větší kontrolu nad expozicí snímků, které odpovídají tomu, co vidíte.
01 Použijte režim manuální expozice
Expoziční systémy ve fotoaparátech jsou dnes poměrně výkonné, ale nejsou vždy 100% přesné. A klíčem k dosažení skvělé expozice je rozpoznat tyto okamžiky, kdy váš fotoaparát potřebuje pomoc, a poté převzít kontrolu nad situací.
Pravděpodobně v polovině těchto případů můžete vyřešit problémy s expozicí nastavením nějaké kompenzace expozice. Kladná hodnota zvýší expozici a zesvětlí váš snímek, zatímco záporná hodnota – např. -1 EV – jej ztmaví.
V jiných případech je však manuální režim expozice nejlepším způsobem, jak dosáhnout požadovaného vzhledu – zejména při fotografování v podmínkách vysokého kontrastu, kdy se jas pozadí neustále mění.
Dobrým příkladem toho, kdy byste chtěli k zachycení toho, co vidíte, použít režim manuální expozice, je fotografování živé hudby. Pokud jste někdy byli na koncertě, budete vědět, že světlo se neustále mění. To nevyhnutelně zmátne vaši kameru, pokud ji ponecháte jejím vlastním zařízením.
Chcete-li dosáhnout nejlepší expozice, nastavte fotoaparát do manuálního režimu a poté nastavte clonu, rychlost závěrky a ISO, abyste objekt správně exponovali. Pak už jen stačí počkat, až světlo dopadne na správné místo, a rychle pořídit fotku.
Nyní si můžete všimnout, že na displeji vašeho expozimetru se zobrazí doporučený posun nastavení, někdy docela dramatický, protože světlo na vašich objektech na jevišti bude stále světlejší a tmavší, což může vyvolat strach, že jste to všechno špatně pochopili!
Pokud však původní světlo, kterému jste exponovali, zůstane stejně silné, budou tato nastavení, která jste nastavili ručně, stále poskytovat správnou expozici.
02 Použijte svůj bodový měřič
Funkce bodového měření vašeho fotoaparátu je také navržena tak, aby si poradila s obtížnými – a měnícími se – světelnými podmínkami, jako jsou tyto. Váš bodový měřič vám zejména pomůže zachytit to, co vidíte, když je váš objekt v protisvětle nebo stojí před pozadím, které je mnohem světlejší nebo tmavší než on sám.
Normálně expozimetr vašeho fotoaparátu zachytí světlo přes celý rám a poskytne doporučenou expozici. Ve většině případů to funguje dobře, ale když je například objekt v protisvětle, bude toto jasné pozadí zkreslovat měření světla ve scéně expozimetrem.
Váš bodový měřič je navržen tak, aby snímal údaje z malé oblasti scény, například z tváře vaší osoby, která stojí na pláži a za zády má nádherný západ slunce.
„Bod“ je obvykle kolem vašeho aktivního bodu AF, ale někdy to může být oblast vyznačená kolem středu vašeho snímku. Pokud si nejste jisti, kde je ten váš, podívejte se do návodu k vašemu fotoaparátu.
Často používám bodové měření, když jsem v manuálním expozičním režimu, takže mohu získat přesné údaje z kritické oblasti scény a vybrat vhodné nastavení clony a rychlosti závěrky pro zvolenou hodnotu citlivosti.
Pokud pak změním kompozici snímku nebo se objekt pohne, expozice zůstane stejná.
03 Použijte malou clonu
Nejvýkonnější čočkou, kterou s sebou máte, je vaše oko. I při slabém osvětlení, kdy jsou naše duhovky plně roztažené, vidíme vše zaostřené (někdy i pomocí kontaktní čočky!).
Chcete-li replikovat tuto maximální hloubku ostrosti, kterou vidíte na vlastní oči, pak nastavení clony na jedno z vyšších čísel f (např. f/16 nebo f/22) je nejblíže, jaké se můžete dostat.
Malá clona vytváří velkou zónu ostrosti a efekt můžete dále maximalizovat zaostřením na jednu třetinu záběru scény. Pokud tak učiníte, detaily budou ostré od popředí až po pozadí.
04 Odstraňte nepořádek ze scény
Jakkoli jsou naše oči dobré, někdy je to náš mozek, kdo nás zklamal. Mám na mysli to, že když se díváte na scénu tak dlouho, váš mozek má ve zvyku ignorovat předměty kolem ohniska, na které se soustředíme.
To se často stává při fotografování cestování a krajiny, kde nás může orientační bod nebo krásný výhled odvést od ošklivého pylonu nebo auta zaparkovaného v našem zorném poli.
Může to být cokoliv. Nežádoucí rušivé vlivy mohou skutečně zkazit snímek a považuji je za více frustrující než udělat chybu při expozici, protože jde o něco, co můžete snadno opravit překomponováním.
Než vyfotíte, udělejte si chvilku a ustupte. Podívejte se na okraje snímku v živém náhledu. Hledejte jakýkoli nepotřebný nepořádek a při komponování svůj objekt pevně orámujte, abyste zachytili to, co vidíte ve své mysli.
05 Vlastní vyvážení bílé
I když nás naše mozky někdy mohou zklamat, když ignorují kompoziční nepořádek, jsou docela zběhlé v interpretaci informací o barvách, které získávají z našich očí.
Když vidíme objekt, o kterém víme, že je bílý, vidíme ho jako takový (nebo velmi blízko), bez ohledu na to, jaký může být zdroj světla. Náš mozek je v zásadě schopen vyladit, rozpustit, odfiltrovat, jakkoli tomu chcete říkat, barevné nádechy, které jsou výsledkem široké škály světelných zdrojů.
Režim automatického vyvážení bílé vašeho fotoaparátu je nakonfigurován tak, aby replikoval tuto mozkovou funkci, a když se nad tím zastavíte a přemýšlíte, je opravdu pozoruhodné, jak jsou přesné.
In natural light of any kid, your automatic white balance does an admirable job of producing an accurate white tone. Only in artificial light conditions does AWB start to fall down.
How will you know this? You might notice a green colour cast in your images if shooting under fluorescent light, for example, while candle light might give your photos a dark orange tone.
Your camera will have a number of preset white balance options for situations like shade and fluorescent lighting where the auto mode might struggle, but the best way to ensure you get the tones you’re seeing is to set a custom white balance.
Your camera’s manual will explain exactly what to do for your make and model, but typically you set a custom white balance by taking a photo of a neutral grey or white subject (a piece of card is ideal) in the same light as your subject and then setting this as the standard, which tells your camera to use this tone as the reference image for setting a custom white balance.
And that’s it. Once your camera is set to Manual or Custom white balance you should be able to produce neutral images in that lighting.
06 Make HDR images
In the early days of High Dynamic Range images many resulting photos had a tendency to look like crayon drawings. But as software and techniques have become more refined over the years, results have become much more subtle and representative of what we’re actually seeing through those fantastic eyes of ours.
Our eyes can see a much wider range of tones than a digital camera can record in a single image. We see much more shadow detail and tonal variations in highlights, which from a lot of cameras will render as deep blacks and burned out areas of an image.
Cameras struggle with high-contrast scenes. Even the good ones.
With high dynamic range photography you can replicate what your eyes are seeing by taking a series of images, one exposed for the highlights, one exposed for the shadow areas and one ‘correct’ exposure.
You then combine these images to create one photograph that has a wider range of tones than your camera can capture in a single frame.
Remember:the aim isn’t to see every single detail in a shadow as a mid-tone, but to reveal a little taste of what is there.
There are specialist HDR software packages such as Photomatix and HDR Efex Pro, but it’s possible to produce similar effects using regular image editing software such as Adobe Photoshop CC and Elements.
In fact you can do it with any photo editing software that supports layers.
07 Use an effective focal length of 50mm
Back to our eyeballs again… did you know that human eyes have an angle of view that’s roughly equivalent to 50mm on 35mm (which is full-frame format)?
This is the same using a 30mm or 35mm lens on cameras with APS-C image sensors, or a 25mm lens on a Micro Four Thirds body.
Using a lens with an effective focal length of 50mm enables you to compose images more easily in your mind because the framing is so close to what we see.
Uložit