1. Plánování a vize:Jaký příběh chcete vyprávět?
* účel: Než dokonce vyzvednete fotoaparát, zvažte proč . Je to profesionální headshot, neformální portrét životního stylu, výtvarný umělecký díl nebo něco jiného? Účel ovlivní všechno.
* nálada/emoce: Jaký pocit chcete, aby obraz evokoval? Radost, vážnost, tajemství, důvěra? Rozhodněte se o tom brzy.
* Výzkum předmětu: Pokud je to možné, dozvíte se o svém předmětu. Jejich osobnost, zájmy a úroveň pohodlí ovlivní relaci. Například plachý člověk může k odpočinku potřebovat další koaxiální.
* Skauting/koncept: Chcete environmentální portrét (ukazující předmět v jejich přirozeném prostředí) nebo studiový výstřel? Zvažte pozadí, osvětlení a celkovou estetiku polohy. Zvažte téma. Malíř může chtít portrét obklopený kartáči a stojany.
2. Výběr zařízení:
* kamera: Zatímco fotoaparát DSLR nebo zrcadlo je ideální pro flexibilitu, i chytrý telefon může s pečlivým zvážením dobře fungovat.
* čočky:
* portrétní čočky (50 mm, 85 mm, 100 mm, 135 mm): Jedná se o klasické volby, protože poskytují lichotivé kompresi (minimalizující zkreslení) a často mají široké otvory (např. F/1,8, f/2,8) pro mělkou hloubku pole (rozmazané pozadí). 85 mm je oblíbená pro portréty hlavy a ramen.
* čočky zoomu (24-70 mm, 70-200 mm): Nabízet všestrannost. 70-200 mm je skvělé pro vytváření vlastností vzdálenosti a kompresi. 24-70 mm je dobré pro environmentální portréty.
* osvětlení (přírodní nebo umělé):
* přirozené světlo: Měkké, rozptýlené světlo je váš přítel. Zatažené dny nebo otevřený stín jsou ideální. Vyvarujte se přímého přímého slunečního světla. Zvažte denní dobu (zlatá hodina).
* umělé světlo:
* Speedlights (bliká): Přenosné a univerzální. Lze použít na kameru nebo mimo kameru s spouštěči.
* Studio Strobes: Silnější než rychlé světla, často používané ve studiu.
* reflektory: Odskočit světlo pro vyplnění stínů. Stříbro odráží chladnější světlo; Zlato odráží teplejší světlo.
* Difuzory: Změkněte drsné světlo (např. Softboxy, deštníky).
* stativ (volitelné): Užitečné pro pomalejší rychlosti závěrky nebo pokud chcete udržovat konzistentní složení.
* reflektor/difuzor (často nezbytný): Ovládat přirozené světlo.
3. Nastavení kamery:
* clona (f-stop): To řídí hloubku ostrosti.
* mělká hloubka pole (např. f/1,8, f/2,8, f/4): Rozostří pozadí, izoluje subjekt a vytváří zasněný vzhled. Skvělé pro headshoty nebo když chcete zdůraznit předmět.
* hlubší hloubka pole (např. F/8, f/11): Zaostřuje více obrázku. Užitečné pro environmentální portréty, kde chcete, aby pozadí bylo ostré.
* rychlost závěrky: Tím se řídí rozostření pohybu.
* Motion: Použijte rychlejší rychlost závěrky (např. 1/200. sekundy nebo rychlejší).
* Blur Motion Blur: Použijte pomalejší rychlost závěrky (vyžaduje stativ).
* iso: To řídí citlivost kamery na světlo.
* nízká ISO (např. 100, 200): Vytváří nejčistší obrazy s nejmenším šumem. Použijte to, kdykoli je to možné.
* High ISO (např. 800, 1600, 3200+): Používá se v situacích se slabým osvětlením, ale může zavádět šum (zrno). Pokuste se udržet co nejnižší.
* režim střelby:
* priorita clony (AV nebo A): Nastavíte clonu a kamera si automaticky vybere rychlost závěrky. Toto je oblíbená volba pro portréty.
* manuál (m): Ovládáte jak rychlost clony, tak rychlosti závěrky. To vám dává největší kontrolu, ale vyžaduje více zkušeností.
* Program (P): Fotoaparát si vybere rychlost clony i závěrky.
* Režim zaostření:
* jednobodové automatické zaostření (AF-S nebo One-Shot): Zaměřte se na konkrétní bod (obvykle na oko subjektu) a poté se doplňují.
* kontinuální autofokus (AF-C nebo AI servo): Stopy pohybující se předměty. Užitečné, pokud se váš předmět pohybuje kolem.
* Balance White: Nastavte to podle podmínek osvětlení (denní světlo, zataženo, wolfram atd.) Abystedné přesné barvy. Automatická vyvážení bílé může fungovat dobře, ale pokud možno vyvážení bílé bílé je ideální.
* režim měření:
* měření hodnocení/matice: Fotoaparát analyzuje celou scénu a vypočítá expozici. Obvykle dobrý výchozí bod.
* měření spotu: Metry pouze malá plocha kolem bodu zaostření. Užitečné pro obtížné situace osvětlení.
4. Složení:
* Pravidlo třetích: Rozdělte rám na devět stejných částí dvěma horizontálními a dvěma svislými čarami. Umístěte klíčové prvky podél těchto linií nebo na křižovatce.
* Vedoucí řádky: Použijte čáry ve scéně a natáhněte oko diváka k předmětu.
* negativní prostor: Nechte prázdný prostor kolem předmětu a vytvořte pocit rovnováhy a upoutáte pozornost.
* rámování: K rámu předmětu použijte prvky ve scéně (např. Stromy, dveře, oblouky).
* oční kontakt: Přímý oční kontakt může vytvořit silné spojení s divákem.
* úhly: Experimentujte s různými úhly. Střelba zespodu může způsobit, že subjekt bude vypadat mocným, zatímco střelba shora může způsobit, že vypadají zranitelnými.
* oříznutí: Zvažte plodinu pečlivě. Vyvarujte se odříznutí končetin na klouby. Přemýšlejte o pokoji a prostoru kolem předmětu.
5. Pózování a interakce:
* relaxace: Nejdůležitější věcí je, aby se váš předmět cítil pohodlně. Povídejte si s nimi, vtipkujte a dejte jim jasné a jednoduché pokyny.
* Start Simple: Začněte se základními pozicemi a postupně se buďte do složitějších.
* ruce: Věnujte pozornost rukama. Nechte subjekt uvolnit ruce nebo jim dát něco k tomu, co mají dělat (např. Držte podpěru). Vyvarujte se zaťatého pěsti nebo nepříjemných pozic rukou.
* řeč těla: Povzbuzujte přirozené držení těla. Vyvarujte se tuhých nebo nepřirozených pozic.
* micro-úpravy: Proveďte malé úpravy pozice subjektu, abyste zlepšili složení (např. „Naklonění hlavy mírně doleva doleva“, „uvolněte ramena“).
* směr: Poskytněte jasný a stručný směr. Vyvarujte se vágních pokynů. Použijte pozitivní posílení („To je skvělé!“).
* Povzbuzujte pohyb: Upřímné okamžiky jsou často nejlepší. Požádejte svůj předmět, aby chodil, smál se nebo komunikoval s jejich okolím.
* výrazy obličeje: Zachytit skutečné emoce. Požádejte předmět, aby přemýšlel o něčem, co je činí šťastnými nebo smutnými.
* dýchání: Připomeňte předmětu přirozeně dýchat a vyhnout se dechu.
6. Techniky osvětlení:
* Portréty přirozeného světla:
* otevřený stín: Umístěte subjekt do stínu budovy nebo stromu, abyste se vyhnuli tvrdým stínům.
* Golden Hour: Stojte během hodiny po východu slunce nebo hodinu před západem slunce na teplé, měkké světlo.
* reflektory: Použijte reflektor k odrazení světla do obličeje subjektu a vyplnění stínů.
* podsvícení: Umístěte subjekt se světlem za nimi pro dramatický efekt. Buďte opatrní, abyste nadměrně přeexponovali hlavní body.
* Portréty umělého světla:
* One-Light Setup: Jednoduchý a efektivní výchozí bod. Umístěte světlo do úhlu 45 stupňů k subjektu.
* Nastavení dvou osvětlení: Jako klíčové světlo použijte jedno světlo a druhé jako výplňové světlo ke snížení stínů.
* Osvětlení ráfku: Umístěte světlo za předmět, abyste vytvořili zvýraznění kolem jejich okrajů.
* softboxy/deštníky: Použijte je k rozptýlení světla a vytvoření měkčího a lichotivějšího vzhledu.
* modifikátory světla: Experimentujte s gely a vytvoří různé nálady a efekty.
7. Poprocesování:
* software: Adobe Lightroom a Photoshop jsou průmyslové standardy. Capture One je další populární volba.
* základní úpravy: Upravte expozici, kontrast, zvýraznění, stíny, bílé a černé.
* Balance White: Vylaďte vyvážení bílé, abyste zajistili přesné barvy.
* korekce barev: Upravte rovnováhu barev a vytvořte požadovanou náladu a efekt.
* ostření: Shnit obrázek, abyste mohli vydat podrobnosti. Dávejte pozor, abyste nepřekročili.
* redukce šumu: Snižte hluk, zejména na obrázcích nařízených na vysoké ISO.
* retušování (volitelné): Odstraňte vady, hladkou pokožku a bělí zuby. Použijte lehkou ruku.
* oříznutí: Vyladit plodinu a zlepšit složení.
* Černobílá konverze (volitelné): Vytvořte klasický vzhled tím, že převedete obrázek na černobílé.
Příklad „Jak jsem dostal výstřel“:
Řekněme, že chcete vzít portrét přítele v prostředí parku.
1. Vision: Chcete uvolněný, přirozený portrét, který zachycuje přátelskou osobnost vašeho přítele.
2. Gear: Použijete svůj DSLR s objektivem 85 mm a reflektorem.
3. Umístění: Vyberete si místo v parku s otevřeným stínem pod velkým stromem.
4. Nastavení fotoaparátu: Nastavíte fotoaparát na režim priority clony (AV) s otvorem f/2,8, abyste vytvořili mělkou hloubku pole. ISO je nastavena na 200. Bílé vyvážení na „stín“.
5. pózování: Požádáte svého přítele, aby se opřel o strom a vypadal uvolněně. Začnete tím, že je budete dívat přímo na kameru. Pak je požádáte, aby se mírně podívali na stranu a usmáli se. Můžete jim říct, aby „mysleli na něco vtipného“, aby evokovali přirozený smích.
6. osvětlení: Používáte reflektor k odrazení světla do tváře svého přítele a vyplnění stínů.
7. Složení: Používáte pravidlo třetích a položíte oči svého přítele na jeden z průnikových bodů. Ujistěte se, že pozadí je rozmazané a přehledné.
8. Střelba: Pořídíte několik výstřelů a provádíte malé úpravy pozice a výrazu vašeho přítele.
9. po zpracování: V Lightroomu upravíte expozici a kontrast, jemně vylaďte vyvážení bílé a mírně naostříte obraz.
klíčové s sebou:
* praxe je nezbytná. Čím více střílíte, tím lépe se stanete na porozumění světlu, pózování a složení.
* experiment. Nebojte se vyzkoušet nové věci a porušit pravidla.
* učit se od ostatních. Studujte práci fotografů, které obdivujete, a pokuste se porozumět jejich technikám.
* Získejte zpětnou vazbu. Požádejte o konstruktivní kritiku od jiných fotografů.
* bavte se! Fotografie by měla být příjemná.
Tento komplexní průvodce by vám měl poskytnout solidní základ pro pořizování skvělých portrétů. Hodně štěstí!