Arteh Odjidja:Fear &Dreams, The Stranger Series

V roce 2012, když byl fotograf narozený v Londýně Arteh Odjidja na návštěvě Moskvy na módní přehlídce Ozwalda Boatenga, potkal mladého Afričana jménem Abdulay, který se usadil v hlavním městě Ruska (přes Portugalsko) po migraci ze západoafrického ostrova Svatý Tomáš Princip.

Odjidja vysvětluje:„Když jste v Rusku a jste zjevným cizincem, mnoho lidí vám dává pocit, že jste cizinec. Lidé na vás doslova zírají a vaše mysl zaplňuje prázdná místa ohledně toho, co si myslí. Cítíte se tak často a já si říkal, když jsem tady tři dny a cítím se takhle, jaké to musí být pro Abdulaye, který tu žije dva roky? Tehdy jsem se ponořil do jeho příběhu.‘

Odjidja, po jeho návratu do Spojeného království, povzbuzen setkáním s Abdulayem a rozrušený rozmáchlými titulky v médiích popisujících migranty vstupující do Evropy jako roje, začal migraci věnovat více pozornosti.

Jeho rozhodnutím bylo vytvořit projekt humanizace migrantů a jejich individuálních zkušeností. „Viděl jsem ty lidi skoro jako superhrdiny. Lidé, kteří migrují, nechají všechno za sebou a chopí se této šance a jdou se naučit nový jazyk, začínají na novém místě, což vyžaduje odvahu.‘

Workshopy Coram Young Citizens

V roce 2018 Odjidja uzavřel partnerství s Coram Young Citizens. Během řady workshopů podpořil ambasadory Mladých občanů, aby rozvinuli své fotografické dovednosti a kreativní hlasy. Vytvořené fotografie představují úspěchy a touhy mladých migrantů, zpochybňují vnímání veřejnosti a inspirují lidi z podobného prostředí.

Více než 1000 lidí si prohlíželo fotografie na místech, včetně Britského muzea a radnice. Byly také představeny Jejímu Veličenstvu královně při otevření Coram's QEII Centre. Někteří z mladých lidí, se kterými se Odjidja během programu setkal, jsou uvedeni v jeho knize; s jinými se setkal prostřednictvím spojení, přátel, církve a náhodných setkání.

Odjidja si záměrně zvolil portrétování jako preferovanou metodu k předání příběhů migrantů. Jediný portrét proti mediálnímu obrazu mas. Použití svlečeného zadního přístupu ruční Leicy mu umožnilo využít mnoho ze svých dalších dovedností.

Vysvětluje:‚Jako fotograf nejste jen kameraman, jste konverzátor, odborník na řeč těla, přítel, mentor, organizátor, inspirátor – všechny tyto věci potřebujete, abyste od dané osoby získali obraz, který chcete. Jde o to být v tu chvíli lidskou bytostí a říct, že se potřebuji spojit s vaší lidskostí. Mít menší sadu pro mě nebylo překážkou. Fotoaparát byl často náhodný.‘

Odjidjiovy portréty ho zavedly přes Spojené království, do Moskvy v Rusku a Berlína v Německu. Po rozhovorech s jeho subjekty by se diskutovalo a rozhodlo o místech relevantních pro příběh jednotlivce, aby se zajistilo, že se budou moci prezentovat tak, jak chtějí být viděni.

Fotbalový trenér mládeže Ramin Keshavarz, který emigroval do Londýna z Íránu v roce 2008, když mu bylo 17 let, je vyfotografován před stadionem Wembley (výše). 32letá klasická houslistka Ramona Racovicean je na snímku před radnicí vystupující před neviditelným publikem (níže).

Zranitelnost a ohleduplnost

Odjidja prozrazuje:„Rád zachycuji trochu zranitelnosti nebo přemýšlivosti v obrazech, které se okamžitě spojují s každou lidskou bytostí, protože tyto okamžiky máme všichni. Rád poznávám lidi. Pro mě, abych se vzdělával, bylo portrétování způsob, jak na hodinu nebo dvě udržet pozornost toho člověka. Když děláte portrét a jste jen vy a oni, lidé jsou velmi upřímní. Věří vám, pokud se díky nim cítí pohodlně, dělají to, co po nich chcete. Tato důvěra by neměla být nikdy zneužita. Chci tyto lidi představit jako jednotlivce.‘

Když se podíváte na 20 černobílých portrétních příběhů v knize, nepředstavujete si hordu otrhaných uprchlíků nebo nacpanou loď přistávající na pláži, vidíte portréty Omara, Fatmy, Dami a Joudy. Každá tvář je úvodem k působivým a rozmanitým výpovědím z první ruky, které doprovázejí každý portrét.

Dozvídáme se, že Abdulay zůstal v Moskvě sedm let, seznámil se a oženil se s Christinou z Bulharska a měl syna Martina. Všichni nyní žijí v Sofii. Bulharština je Abdulayův šestý mluvený jazyk. Dozvídáme se, že Sayed emigroval do Berlína v Německu, když mu bylo 20 let, poté, co ho Tálibán, který chtěl získat informace, které neměl, opakovaně zasahoval během devíti dnů kabely, holemi a zbraněmi. Nebudu zveřejňovat žádné další příběhy, protože objev je součástí přitažlivosti Odjidjiiny knihy.

Všichni kromě jednoho z lidí, které Odjidja vybrala k profilu, jsou záměrně mladší 30 let. „Rád se setkávám s mladými lidmi a rozumím jejich snům. Bylo to nakloněno říci o tom jejich stranu. Příběhy mladých migrantů neslýcháme tak často. Migrují a musí se dále vzdělávat, učit se nový systém, v mnoha případech nový jazyk, zvládat traumata, najít si vrstevnickou skupinu se vším ostatním. Zajímala mě ta zkušenost, ta zranitelnost, tlak vrstevníků, kterým čelí, a učení se novému způsobu, jak být tady.‘

Dodává:‚Mnoho lidí, se kterými jsem mluvil, bylo odmítnuto ze škol, protože byli vnímáni jako lidé, kteří nemají správnou úroveň gramotnosti a porozumění. Někteří z nich byli tak odhodlaní prolomit tato omezení, že přesvědčili lidi, aby je mentorovali, a nepřestali, dokud nedosáhnou svých cílů. Zjistil jsem, že v tom věku je opravdu inspirující mít takovou odvahu a odhodlání zlepšit svůj život a orientovat se v tom, jak to děláte.‘

Výběr knihy

Příběh imigrace v celé Evropě zůstane a bude se vyvíjet. Pokud by byly portréty a svědectví Odjidjových subjektů zveřejněny v časopise nebo na webových stránkách, bylo by to patrně spíše dočasné, ale on měl sklon a chuť vytvořit knihu.

„Jedna věc, kterou jsem objevil na začátku své kariéry, když jsem hodně fotil módu, bylo, že počáteční uznání vaší práce bylo skvělé, ale ve skutečnosti se mi nelíbila pomíjivost módní fotografie; jak to bylo dočasné. Vytvoření projektu, kterému věříte, shromažďování myšlenek ostatních je také důkazem vašeho zaměření a toho, co chcete sdílet se světem. Kniha je způsob, jak vytvořit pocit stálosti ohledně tématu a významu toho, co se snažíte sdělit. Mohu ji dát lidem, kteří si ji budou vážit a najdou si čas, aby si ji prohlédli. Nečekám, že si lidé příběhy hned přečtou. Možná si asi za rok uvědomí, že by si je mohli chtít přečíst.‘

Cestu k vydávání knih Odjidja neznal a rychle se stal studentem tohoto formátu. Vstoupil do klubu The Photobook Club na Facebooku a získával rady od lidí z oboru i mimo něj, kterým důvěřoval. Zpětná vazba byla ohnivou stříkačkou informací, které bylo potřeba přijmout hodně najednou.

Odhaluje:‚Vytvořit knihu není jako dělat výstavu, musíte vzít v úvahu mnohem více prvků. Kontext užívat si knihu se liší od výstavního prostoru nebo čtení něčeho v časopise. Porozumění a navržení zážitku pro každý formát je klíčové. Byl to okamžik růstu. Vyvinul jsem se ze sledování a poslechu jiných umělců.‘

Migrace z Ghany

Počátkem osmdesátých let se Odjidjovi rodiče přestěhovali do Londýna z Akkry v Ghaně. Zpočátku při vytváření jeho Stranger Series jejich příběh neinformoval o tom, co dělal, ale později si uvědomil, že samozřejmě ano.

„Můj příběh o migraci je příběhem migrace mých rodičů a ke každému člověku v knize mám vztah, když jim více porozumím. Došlo mi to až po letech projektu. Můj otec a já jsme neměli vždy nejbližší vztah. Skutečnost, že mu nebylo dobře, v posteli a na jednom místě a já byla starší a méně soudná, znamenalo, že jsem si ho mohla vážit mnohem víc. V letech 2018 a 2019 jsem každých čtrnáct dní šel sedět k jeho posteli a říkat, že musíme udělat naši rodinnou historii. Byl docela soudržný a výmluvný a provedl mě svou životní historií. Rodinná historie je velkou součástí mé víry. Rok poté, co to udělal, ztratil schopnost mluvit, takže místo rozhovorů jsem s ním jen seděl. Pokračoval jsem rozhovorem s mámou a jeho kolegy z práce.‘

Odjidjin otec Bernard zemřel loni po desetiletí dlouhé nemoci; jeho slova jsou zachována na začátku knihy spolu s rodinnými fotografiemi.

Série The Stranger:Fear &Dreams je stejně individuální jako lidé, které zobrazuje. Prostřednictvím portrétů a svědectví pomáhá porozumět složitosti tlaku útlaku a tahu prosperity, které nutí tolik lidí překračovat hranice a hledat nová místa, kam patřit. Kniha Odjidja v současné době získává finanční prostředky na crowdfundingové platformě Kickstarter. Když to nebude dlouho trvat, je za polovinou cesty.

Zjistit více…

Chcete-li zjistit více o knižní kampani Arteh Odjidja na Kickstarteru, navštivte fotoknihu Kickstarter:Fear and Dreams:The Stranger Series

Arteh Odjidja

Arteh Odjidja je oceňovaný fotograf a pedagog, který se specializuje na portrétní a výtvarnou fotografii. Mluvil o své práci a vystavoval ji ve Velké Británii a USA. Velkou část inspirace pro svou práci čerpal ze svého západoafrického dědictví. Vyrůstání s otcem, který pracoval ve filmovém průmyslu, v něm vštípilo ranou fascinaci tvůrčím procesem. Byl pověřen špičkovými značkami, včetně Christian Dior, Paul Smith, Ozwald Boateng Savile Row, Montblanc a Oxfam UK. Je také Akademie ambasadorem pro Leica. Jeho projekty si kladou za cíl zpochybnit náš smysl pro privilegia a rovnost v přechodném, rychle se měnícím, moderním socioekonomickém světě. Jeho práce byly vystaveny v předních galeriích, jako je Tate Modern, The British Museum, City Hall a The Museum of Contemporary Photography (Chicago).