Hollywood je celosvětově dominantní filmařskou silou, a to nejen pokud jde o jeho dopad na filmařské umění, ale také s ohledem na způsob, jakým šíří americkou kulturu do odlehlých částí světa.
Většina filmových diváků a milovníků uvidí jasný zřetelný rozdíl mezi americkými filmy a jejich evropskými protějšky v mnoha ohledech, od druhů příběhů, které se vyprávějí, až po velikost rozpočtů, které mají režiséři k dispozici. Ale pokud jde o kinematografii filmů natočených na opačných stranách Atlantiku, existují tři hlavní rozdíly.
Idealismus vs realismus
Stojí za zmínku, že mezi americkou a evropskou kinematografií neexistují neprolomitelné hranice; jako u všech globálních uměleckých forem jsou vlivy jedné patrné ve druhé a naopak.
Obecně však existuje rozhodně rozdíl ve způsobu, jakým Hollywood zobrazuje život na plátně ve srovnání s oddanými evropskými filmaři.
Od raného věku hollywoodského vzestupu až po moderní éru trháků poháněných CGI se velká část kinematografického stylu amerických filmů spoléhala na umělé osvětlení, aby obraz na obrazovce získal jakousi idealizovanou, hyperreálnou kvalitu.
Naopak naturalističnost spojená s mnoha evropskými filmy pochází z volby, ať už umělecké nebo rozpočtové, použít okolní osvětlení z přírodních zdrojů. Představte si rozdíl mezi fyzickým kasinem nebo atmosférou Las Vegas a online kasinem – tam budete mít představu o tom, jak se tento rozdíl projevuje. Jasné živé prostředí v/s funkční prvky. Jinými slovy idealismus v/s realismus.
- Idealismus :pojetí věcí tak, jak by měly být nebo jaké by si člověk přál, aby byly, se sklonem být imaginární nebo vizionářské.
- Realismus :pojetí věcí takové, jaké jsou, bez ohledu na to, jak je člověk chce mít, s tendencí být praktický a pragmatický.
To neznamená, že v Hollywoodu chybí filmy, které jsou svým přístupem evropštější; jako The Revenant a The Witch jsou toho příkladem. Naprostá většina produkce amerických filmů však bude vypadat výrazně odlišně kvůli výběru osvětlení kameramany.
Sytost versus přesnost
Odnož rozdílů v osvětlení vychází z přístupu evropských a amerických kameramanů k barvám.
V případě velkorozpočtových filmů existuje v posledních letech pocit, že barevné palety v Hollywoodu se sblížily s jediným dohodnutým standardem. Trendu dominovat oranžová a modrozelená, jako výsledek digitálního třídění barev, které se objevuje jako preferovaný postprodukční nástroj, je některými vysmíván a jinými přímo popírán jako realita.
Digitální natáčení filmů je samozřejmě samozřejmostí i v Evropě, ale jsou to právě rozhodnutí učiněná poté, co se kamery přestaly točit, a stále narážejí na předěl, zvláště mimo tituly určené pro široké publikum.
Je samozřejmé, že díky tomuto posunu směrem k digitálu mohou nyní práci kinematografů na všech kontinentech během postprodukce nahradit režiséři nebo vedoucí pracovníci. Zdá se, že tento problém je v Evropě méně rozšířený než v USA.
Obrovské měřítko versus zaměření na detaily
Po velkou část historie Hollywoodu byla americká krajina jednou z hlavních hvězd mnoha filmů napříč různými žánry. Od tyčících se věží Monument Valley ve stovce různých westernů po zamrzlé krajiny filmů jako Fargo a Wind River si severoamerický kontinent pravděpodobně vynutil vytvoření specifických kinematografických formátů, které by jej pomohly zachytit v celé jeho ohromnosti.
Od počátků širokoúhlého obrazu dosaženého pomocí CinemaScope až po moderní vládu IMAXu jako formátu volby pro režiséry a kameramany, kteří chtějí ohromit publikum, je měřítko nedílnou součástí vlivu, který má Hollywood.
Evropská kinematografie má samozřejmě své momenty velkého dopadu, ale má tendenci se více zajímat o drobnosti života, než aby se vždy rozhodovala pro větší obraz.
Naštěstí každý, kdo má zájem prozkoumat tyto rozdíly, může snadno získat přístup k tisícům amerických a evropských filmů online a přesvědčit se na vlastní oči.