V tomto příspěvku Tom Di Maggio Photography sdílí 11 tipů pro pořizování propagačních fotografií kapely.
Mluvit o nejlepším nastavení fotoaparátu pro fotografování koncertů není snadný úkol. Světlo se neustále mění, lidé se pohybují a na rozdíl od studiové fotografie to nejste vy, kdo rozhoduje o tom, kolik světla použijete, kde a kdy ho použijete. Pokud jde o nastavení fotoaparátu pro koncertní fotografii, musí existovat tolik různých úhlů pohledu na nastavení fotoaparátu, kolik je koncertních fotografů. V tomto článku vám ukážu, co funguje pro mě. Pokusím se vám poskytnout vodítka, abyste měli výchozí bod a našli to, co vám vyhovuje. V žádném případě se nesnažím říci, že toto jsou jediná nebo nejlepší nastavení vůbec.
Abyste byli úspěšní při fotografování živého vystoupení, musíte umět ovládat svůj fotoaparát naslepo, a to myslím doslova. Vzhledem k tomu, že použití blesku v jámě ke změně ISO bude obvykle uvítáno přinejmenším zamračeným pohledem od ochranky a/nebo vašich kolegů fotografů, musíte mít možnost upravit nastavení na fotoaparátu ve tmě. Podívejte se zde na obrázek od Billyho Lunna (The Subways), kdybych se musel podívat na svůj fotoaparát a nastavit rychlost závěrky, tento snímek bych zmeškal.
Kevin Lunn – The Subways – Open Air Festival Luxembourg
Když máte jen tři písně, které zachycují pocit z koncertu, musí se počítat každá z nich. První věc, kterou udělám, než odejdu z domu, je resetování fotoaparátu. To zahrnuje vytáčení nastavení mého fotoaparátu způsobem, o kterém jsem zjistil, že je to příjemný výchozí bod pro většinu koncertů nebo při slabém osvětlení. Je to uklidňující pocit, vědět, že jakmile se dostanu na místo konání, mé kamery jsou „připravené k použití“. Více než jednou mě odtáhli do zákulisí na rychlé portrétování.
Vzhledem k tomu, že mám fotoaparáty neustále připravené, stačilo mi rychle přečíst správnou expozici, trochu snížit ISO a začít fotit. Žádné zdržování se s nastavením nebo formátováním karet… pusťte se rovnou do práce. Váš objekt bude ohromen tím, jak rychle jste pořídili tyto vysoce kvalitní snímky, a možná budete požádáni, abyste to udělali znovu, vzhledem k rychlosti a profesionalitě, kterou jste právě tehdy prokázali. Opakuji se, že vím, ale ve fotografování koncertů je hodně o tom, abyste byli připraveni střílet v kteroukoli danou dobu a svou reputaci.
Schmigga – Project54 – Backstage Luxembourg
Možná si říkáte, že něco takového by se vám nikdy nestalo. Já taky a trvalo mi bolestivou zkušenost, než jsem si z resetování fotoaparátu před koncertem udělal mantru. Kéž bych mohl říct, že se to stalo už dávno, ale nestalo se…. Začal jsem natáčet prvních pár snímků koncertu, bylo to úžasné, hlavní zpěvák na mě doslova pózoval pro pár záběrů. Všiml jsem si, že se moje závěrka už nespouští. Když jsem zkontroloval zadní stranu fotoaparátu, uvítal mě malý vzkaz na fotoaparátu:CF karta plná !!!! Poučení:Před představením vždy resetujte kameru.
Heather Nova – Den Atelier – Lucembursko
Způsob, jakým jsem před koncertem nastavil fotoaparát, je pouze výchozím bodem. Rád začínám s ISO1600, rychlostí závěrky 1/160 a clonou F2,8. Když se dostanu na místo a zjistím, jaké by to světlo mohlo být, občas je vyladím před začátkem koncertu, když vidím nějaké náznaky, jaké by to světlo mohlo být. Musím se však přiznat, že obvykle vyfotografuji jeden snímek a zkontroluji svůj LCD, abych zjistil, kde jsem z hlediska expozice, a podle toho se přizpůsobím. Obvykle bych začal úpravou hodnoty ISO, je-li to možné, následovanou rychlostí závěrky. Ke změně clony dochází pouze tehdy, když je dostatek světla na to, aby moje ISO kleslo pod ISO 400. To mě přivádí k něčemu opravdu důležitému, co zde chci zdůraznit. Využijte citlivost ISO svého fotoaparátu ve svůj prospěch.
Někteří lidé si stále myslí, že je třeba se za každou cenu vyhnout změně nastavení ISO. Lidé,…. již nepotřebujeme měnit filmy, stačí jediné tlačítko pro kliknutí a vytočení nového nastavení. Než začnete snižovat rychlost závěrky, zvyšte ISO. Chcete-li tuto metodu využít na maximum, musíte vědět, jak daleko můžete zatlačit fotoaparát z hlediska citlivosti ISO. Chci tím říct, že budete muset vyzkoušet nejvyšší nastavení ISO, které můžete s fotoaparátem zvolit, což povede k přijatelné úrovni šumu ve vašich snímcích. Když už mluvíme o hluku, používal jsem software třetích stran pro potlačení hluku pro vše, co souvisí s hlukem. To se změnilo s vydáním Adobe Lightroom 3. Zjistil jsem, že algoritmus používaný Lightroomem v kombinaci s ISO výkony novějších fotoaparátů je velmi efektivní kombinace. To mi umožnilo zcela odstranit software pro potlačení šumu z mého pracovního postupu a zkrátit tak dobu potřebnou pro zpracování mých koncertních snímků.
Mluvit o režimech fotografování je tak trochu osobní věc. Pokud jde o fotografování koncertů, moje fotoaparáty nikdy neopouštějí manuální režim. Důvod za tím je docela jednoduchý. Pro argumenty řekněme, že zastřelíte performera, on/ona stojí na jevišti osvětleném jedním velkým světlým bodem.
Zbytek jeviště je také osvětlen, ale mnoho zastávek pod objektem. Pokud je tento rozdíl příliš velký a fotografujete v poloautomatickém režimu, necháte fotoaparát vypočítat průměrnou expozici na základě toho, co „vidí“. To obvykle při koncertní fotografii není to, co chcete. Za prvé bych se rád rozhodl sám, a tedy neriskovat, že budu mít nádherně exponované pozadí, ale bílou skvrnu tam, kde měl být obličej.
Můj režim měření je vždy nastaven na bodové měření. Chci znát přesné čtení malé oblasti více než průměr větší. Dává mi to jemný tvůrčí prostor, který by v žádném z ostatních dvou režimů nebyl možný. Mohu pracovat se zbytkem scény tak, že je trochu na temné straně měřiče, ale ne s předmětem. V zásadě vždy budu brát expoziční čtení z tváře jednoho z účinkujících a pracovat odtud. Použití jakéhokoli jiného režimu měření ovlivní mé čtení takovým způsobem, že bych mohl exponovat pro jiné věci v záběru a případně ztratit potřebné detaily toho, co se v záběru počítá. Malý tip k expozici:Mám tendenci své snímky mírně podexponovat. Zjistil jsem, že mi to poskytuje lepší kvalitu pro mé postprocessing.
Ryan Tedder — Jedna republika – Den Atelier — Lucembursko
O vyvážení bílé vůbec nemluvím, protože ho nechávám na automatickém vyvážení bílé pro cokoliv souvisejícího s koncertem. Rád dělám věci co nejjednodušší, zvláště v situacích, které vyžadují rychlé reakce. Problémy s vyvážením bílé lze velmi rychle a efektivně vyřešit v Lightroom ve fázi následného zpracování pracovního postupu.
Slash &Porn Queen – Le Zenith Backstage – Paříž
Jak již bylo zmíněno, fotím pouze do RAW, a pokud tomu tak ještě není, důrazně vám doporučuji přepnout DSLR na RAW a nechat jej tam. Soubory jsou sice větší, ale vzhledem k tomu, že cena paměťových karet je tak nízká jako dnes, na tom vlastně nezáleží. Používám pouze 8GB Sandisk, dává mi prostor pro cca 300 obrázků s 20MB soubory. To je více než dost na tři písně.
Taky mě baví mít jeden výkon na jedné kartě a pak vyměňovat karty za další. Důvod, proč to zdůrazňuji, je úžasná flexibilita souborů RAW při následném zpracování. Při focení se nemusím starat o vyvážení bílé, což při koncertní fotografii šetří skutečný čas a dává mi trochu více prostoru pohrát si s expozicí při následném zpracování. Pokud to nestačí, existuje další důvod. Váš fotoaparát zkomprimuje soubor, pokud je nastaven na JPG, a tím ovlivní barevné podání souboru. Rád pracuji na snímcích, které se barevně co nejvíce blíží tomu, co jsem viděl, když jsem to fotil. Faktem je, .. není důvod, proč byste stále měli fotit něco jiného než v RAW.
Slash – Le Zenith – Paříž
Podívejte se na další práci Toma Di Maggia v Tom Di Maggio Photography, InFocus Photography a na jeho účtu Flickr.