* Póza a postava subjektu: Portrét celého těla se může cítit stísněný a klaustrofobický ve vertikálním (portrétním) formátu, zejména pokud subjekt šíří rukama nebo nohy. Širší, horizontální (krajinářský) formát může být vhodnější k předvedení celé své postavy a umožnění více dýchací místnosti.
* pozadí: Pokud je pozadí nedílnou součástí portrétu a přispívá k příběhu nebo kontextu (např. Krajinu, architektonické prostředí), může být formát krajiny účinnější při zachycení scény. Formát portrétu by mohl oříznout důležité prvky.
* emoce nebo příběh, který chcete sdělit: Formáty krajiny mohou vytvořit pocit expanzivity, klidu nebo vznešenosti. Formáty portrétu mají tendenci soustředit pozornost diváka přímo na téma, zdůrazňují intimitu, zranitelnost nebo moc.
* zamýšlené použití: Přemýšlejte o tom, kde se zobrazí portrét. Obrázek profilu sociálních médií často funguje nejlépe ve formátu náměstí nebo portrétu. Tisk pro galerii může vypadat lépe ve formátu krajiny, v závislosti na prostoru stěny a celkové estetice.
* Složení: Zvažte pravidlo třetin, předních linií a negativního prostoru. Někdy se formát krajiny přirozeně propůjčí lépe dynamičtější nebo vyváženější složení.
v souhrnu:
* formát portrétu: Často ideální pro headshots, detaily nebo když se zaměřuje pouze na obličej a horní část těla. Zdůrazňuje výšku a vytváří pocit intimity.
* formát krajiny: Často lepší pro záběry celého těla, skupinové portréty nebo když je pozadí nezbytné. Zdůrazňuje šířku, vytváří pocit prostoru a může vyprávět širší příběh.
experimentování je klíčové:
Nebojte se vyzkoušet oba formáty a zjistit, který z nich funguje nejlépe pro konkrétní předmět a situaci. Výsledky vás možná překvapí. Formát „Nejlepší“ je subjektivní a závisí na tom, čeho se snažíte dosáhnout s portrétem.