* subjekt: Portrét vysokého, štíhlého člověka může vypadat skvěle ve formátu portrétu a zdůraznit jejich výšku. Portrét skupiny nebo někoho, kdo má širší stavbu, by však mohl těžit z formátu krajiny, aby se zabránilo cítit se stísněné.
* prostředí: Pokud je pozadí důležitou součástí příběhu, který vyprávíte, může být formát krajiny lepší. Široká krajina může poskytnout kontext a atmosféru, kterou by formát portrétu vystřihl.
* zamýšlené použití: Kde bude portrét zobrazen? Banner webových stránek může vyžadovat formát krajiny, zatímco z portrétního formátu by mohl mít prospěch orámovaný tisk pro úzký prostor na zeď.
* Složení: Složení výstřelu je zásadní. Způsob, jakým je subjekt umístěn, osvětlení a čáry uvnitř rámce mohou ovlivnit, zda je formát portrétu nebo krajiny efektivnější. Někdy může být orientace portrétu více klaustrofobní než krajina, takže to opravdu záleží na fotografovi.
* vize umělce: Nejlepší formát je nakonec ten, který nejlépe vyjadřuje uměleckou vizi fotografa. V umění neexistují žádná tvrdá a rychlá pravidla.
Tady je porucha:
Portrét (vertikální) formát - často dobrý pro:
* Důraz na výšku a svislé čáry.
* Vytváření pocitu intimity a blízkosti.
* Zjednodušení pozadí a zaměření na toto téma.
* Jednotlivé předměty, kde je výška klíčovým atributem.
Formát krajiny (horizontální) - často dobrý pro:
* Zahrnutí více životního prostředí a pozadí.
* Vytváření pocitu prostoru a otevřenosti.
* Skupiny lidí.
* Situační portréty, kde je kontext důležitý.
Na závěr: Experimentujte s formáty portrétu i krajin, abyste zjistili, který z nich nejlépe zachycuje podstatu vašeho předmětu a příběh, který chcete vyprávět. Nebojte se porušit „pravidla“ - nejlepší volbou je ta, která vypadá pro konkrétní situaci nejlepší.