Zde je rozdělení klíčových charakteristik:
* vize umělce: Fotografie výtvarného umění je poháněna tvůrčí vizí umělce. Fotograf používá kameru jako nástroj k vyjádření své osobní perspektivy, nápadů nebo emocí. Nejde jen o zachycení toho, co je před čočkou, ale o přeměnu v něco smysluplného.
* výraz a interpretace: Zaměřuje se na zprostředkování zprávy, nálady nebo pocitu. Předmět je často sekundární k celkovému uměleckému záměru. Fotograf může používat techniky, jako je složení, osvětlení, barva a následné zpracování, aby zdůraznil jejich umělecký účel.
* Koncepční hloubka: Fotografie výtvarného umění často zkoumá hlubší témata, nápady nebo sociální komentář. Mohlo by to vyzvat diváky, aby přemýšleli o světě kolem sebe nebo evokovali silné emoce.
* estetická kvalita: Důraz na vizuální přitažlivost, složení, světlo a barvu. Fotograf věnuje velkou pozornost technickým aspektům fotografie, aby vytvořil vizuálně ohromující a působivý obraz.
* záměr nad objektivitou: Na rozdíl od dokumentární nebo žurnalistické fotografie je výtvarná umění subjektivní a otevřená interpretaci. Upřednostňuje to umělecův záměr před objektivním zastoupením.
* výstava a sběratelnost: Fotografie výtvarného umění jsou často vystaveny v galeriích, muzeích a veletrzích umění. Často se vyrábějí v omezených edicích a lze je zakoupit jako sběratelské umění.
Příklady prvků fotografie výtvarného umění:
* surrealistická fotografie: Manipulace s obrázky a vytvářet snové nebo nelogické scény.
* abstraktní fotografie: Zaměření na tvary, formy, barvy a textury spíše než na rozpoznatelné objekty.
* portrétování s koncepčním zvratem: Vytváření portrétů, které zkoumají psychologická nebo sociální témata.
* Krajina s emocionálním dopadem: Zachycení krajiny způsobem, který evokuje konkrétní náladu nebo pocit.
* inscenovaná fotografie: Vytváření scény a fotografování.
Fotografie výtvarného umění v podstatě zvyšuje fotografii z čistě technické dovednosti na formu uměleckého vyjádření, podobně jako malování nebo sochařství.