Čím je tedy váš objektiv „rychlejší“, tím více světla dokáže zachytit, ale co skutečně určuje maximální světelnost objektivu?
Proč tedy nazýváme objektiv s větší maximální světelností „rychlý objektiv?“
Termín ve skutečnosti pochází z fotografie. Odkazuje na skutečnost, že rychlý objektiv (například objektiv s maximální světelností f1,5) se přizpůsobí vyšší rychlosti závěrky, aby bylo dosaženo stejné expozice pro jeden snímek. Pokud tedy fotografujete v prostředí se slabým osvětlením, s větší maximální clonou, můžete zvýšit rychlost závěrky a získat stejnou expozici – tedy rychlejší objektiv. Naopak pomalý objektiv (objektiv s mnohem menší maximální světelností, jako je f4,5) znamená, že budete muset fotografovat s nižší rychlostí závěrky. Jako filmaři si s rychlostí závěrky tak často nehrajeme, ale termín stále platí.
Vždy mě zajímalo, co to je s čočkou, která jí umožňuje shromáždit více světla? Z vědeckého hlediska, proč může Voigtlander dosáhnout objektivu s maximální světelností f0,95 a proč klasické zoomy Canon vrcholí na f2,8? Proč nemohou být všechny objektivy schopné světelnosti f0,0?
Jak vypočítáte F-stop?
Abyste pochopili, co definuje rychlost objektivu, musíte se nejprve naučit vypočítat clonu.
Jednoduše vydělíte průměr clony (v milimetrech) ohniskovou vzdáleností (v milimetrech).
Pokud tedy použijete tento vzorec, pokud byste měli 50mm objektiv a průměr clony byl 4 mm, měli byste f-stop asi f/12,5. Nyní samozřejmě můžete změnit průměr své clony tak daleko, jak to objektiv umožňuje na obou stranách spektra, od úplného otevření clony až po její téměř úplné zavření.
Maximální clona =zcela otevřená
Zde tedy přichází na řadu maximální clona. To je, když máte objektiv nastaven na nejširší clonu a samotný člen clony se otevřel tak široce, jak jen to šlo. Pokud si nejste jisti, jak to vypadá, podívejte se na tubus objektivu a pohrajte si s clonou. Všimnete si, že když je v nejširším (maximálním) nastavení, vůbec nevidíte lamely clony.
Když je tedy váš objektiv na své nejširší možné cloně, tento průměr (ve vztahu k ohniskové vzdálenosti objektivu) určí nejnižší možnou clonu.
Řekněme, že máte 85mm objektiv; když je clona zcela otevřená s průměrem 50 mm, pak je maximální clona vašeho objektivu f/1.7.
Teoreticky by to bylo možné mít nějaké skutečně rychlé čočky. Jen by to chtělo nějakou extrémně nepraktickou konstrukci objektivu. Pokud byste například dokázali nějak vytvořit 24mm objektiv, který by měl průměr clony 200 mm, pak byste teoreticky měli maximální clonu f/0,12. Jen se tedy na chvíli zamyslete nad tím, jak směšně by takový objektiv vypadal, jak by byl těžký a vůbec praktičnost jeho použití. To také zcela zanedbává umění výroby čoček a vědu a řemeslo, které by umožnilo vyrobit čočku, která dokonce vypadá dobře – nebo je na dálku použitelná.
Inženýrské kompromisy
Nyní, když víte, co definuje maximální světelnost objektivu, můžeme zvážit technické kompromisy při návrhu objektivu.
Všichni výrobci objektivů musí při navrhování svých produktů zasáhnout. Přesný objektiv s opravdu velkou maximální světelností nabízející jak ostrost, tak dobrou optiku by bylo těžké vytvořit. Tyto typy čoček vyžadují maximální přesnost a sklo nejvyšší kvality. To znamená, že se mohou stát velmi nákladnými – nemluvě o potenciálně těžkých. Také objektivy s velmi velkými maximálními světelnostmi bývají nepoužitelné při jejich nejširším nastavení, se spoustou aberací a nedostatečnou ostrostí.
Tito výrobci tedy musí zvážit všechny proměnné, aby vytvořili něco, co je cenově dostupné, rozumné a snadno použitelné. Ačkoli je teoreticky možné vytvořit objektiv s maximální světelností f/0,35, není to praktické. Možná je na cestě nějaký vývoj v technologii objektivů, ale prozatím jsem spokojený s dobrým objektivem s f/1,8.