John Cassavetes často používal styl kinematografie „moucha na zdi“, kdy kamera byla umístěna blízko herců a volně se kolem nich pohybovala. To vytvořilo pocit intimity mezi divákem a postavami, díky čemuž má divák pocit, že jsou součástí příběhu.
2. Dlouho trvá
Cassavetes často používal dlouhé záběry, někdy trvající několik minut, což hercům umožnilo plně se vžít do svých postav a bez přerušení rozvinout scénu. To vytvořilo pocit realismu a bezprostřednosti, díky čemuž má divák pocit, že je svědkem skutečné události.
3. Naturalistické osvětlení
Cassavetes často používal přirozené osvětlení, které vytvářelo pocit autenticity a realismu. Osvětlení se často měnilo a kolísalo, napodobovalo měnící se nálady postav.
4. Ruční fotoaparát
Cassavetes často používal ruční kameru, která vytvářela pocit spontánnosti a naléhavosti. Pohyby kamery byly často vratké a nepředvídatelné, což dodávalo filmům pocit realismu.
5. Detailní záběry
Cassavetes často používal detailní záběry, které divákovi umožňovaly detailně vidět emoce herců. To vytvořilo pocit intimity mezi divákem a postavami.
Tyto techniky se spojily a vytvořily v Cassavetesových filmech pocit svádění. Divák se cítí vtažen do děje a má pocit, že je součástí světa postav. Díky tomuto smyslu pro svádění jsou Cassavetesovy filmy tak nezapomenutelné a silné.