Pořizování ostrých snímků krajiny není obtížné. Vyžaduje to jen trpělivost a disciplínu, abyste s každým záběrem nábožně kontrolovali své vybavení a nastavení fotoaparátu. V tomto tutoriálu vám ukážeme, jak fotit krajinářské fotografie, které jsou ostré jako břitva přímo z vašeho fotoaparátu.
Udělejte těchto 10 věcí a garantujeme, že pokaždé zachytíte ostré krajiny…
01 Nešetřete na stativu
Každý chce výhodnou cenu, ale pokud existuje jeden doplněk fotoaparátu, za který byste měli utratit co nejvíce peněz, je to stativ. Fotografové často navrhují, aby si člověk pořídil ‚pevný‘ stativ
Pokud fotíte krajiny, budete vědět, že ostrost je prvořadá, takže můžete zvážit nákup stativu bez středového sloupku, ale přesto můžete fotoaparát dostat do úrovně vašich očí, aniž byste museli natahovat všechny nohy.
Můžete také hledat stativ, který nabízí špičaté nohy. To je neocenitelná funkce, pokud například stavíte svůj stativ v moři.
A nakonec nezapomeňte na hlavu stativu. Fotografové se na ně často vymýšlejí, ale kvalitní hlava může výrazně pomoci udržet vaše snímky ostré. Levné kulové hlavy mohou trpět tím, čemu se říká ‚creep‘. Jedná se o běžný jev, kdy se vaše pečlivě komponovaná scéna v průběhu času pomalu pohybuje v hledáčku.
Třícestná hlava je nejstabilnější a dokáže zastavit tečení obrazu; nevýhodou jsou však další knoflíky, které mohou zpomalit dobu kompozice, když potřebujete doladit rámování.
02 Použijte své tělo jako větrný blok
Tohle je ten, který vás nic nestojí! Pokud fotíte krajinu na exponovaných místech, nemusí vám ani ten nejodolnější stativ stačit.
Jednoduchým trikem, kterým můžete v těchto situacích zabránit chvění fotoaparátu, je umístit se mezi směr větru a fotoaparát. To efektivně vytvoří malou bublinu stability kolem vašeho fotoaparátu. Samozřejmě to funguje pouze v případě, že vítr fouká zezadu a nestřílíte do větru.
Mnoho stativů nyní nabízí také háček pod hlavou nebo na konci středového sloupku. Můžete jej použít k připevnění závaží – můžete dokonce použít brašnu na fotoaparát. Díky tomu má stativ nižší těžiště a je stabilnější. Čím níže závaží zavěsíte – ideálně těsně nad zem – tím bude stabilnější.
03 Získejte vzdálené vydání
Opět platí, že i s tím nejpevnějším stativem můžete fotoaparátem hýbat jen nepatrně, ale jen natolik, aby to zkazilo obraz. Dotykem spouště se ve fotoaparátu vytvoří vibrace, které mohou způsobit chvění fotoaparátu. Vaše snímky mohou vypadat dobře na zadní straně fotoaparátu, ale nafoukněte je v počítači a jemné detaily mohou vypadat jemně.
Handsfree je nejlepší způsob, jak zajistit ostré snímky krajiny, a dálková spoušť je nástroj, který potřebujete. Můžete si koupit kabelová nebo bezdrátová dálková ovládání a některé fotoaparáty umožňují ovládat závěrku prostřednictvím aplikace ve vašem smartphonu. Kterákoli z nich vám bude dobře sloužit.
K aktivaci závěrky můžete také použít funkci samospouště fotoaparátu, ale mějte na paměti, že pokud je pro váš snímek rozhodující načasování – například vlny na pláži – je lepší použít dálkovou spoušť. A jejich nákup není tak drahý.
04 Zapněte funkci zamykání zrcátka
Ty vibrace, o kterých jsme mluvili uvnitř vašeho fotoaparátu... hodně z toho přichází dolů do zrcadla poskakujícího nahoru a dolů, když fotografujete. Zejména při nižších rychlostech závěrky to může zjemnit vaše jemnější detaily.
Mnoho fotoaparátů má takzvanou funkci zamykání zrcátka – nezaměňujte s funkcí sklopení zrcátka používanou k čištění snímače fotoaparátu. Můžete to nastavit pomocí systému nabídek fotoaparátu a před expozicí se tím posune zrcátko mimo cestu.
Když stisknete spoušť – nebo dálkovou spoušť! – kamera zablokuje zrcátko, aby nepřekáželo. Můžete říct, že se to děje, protože váš hledáček zčerná. Po několika sekundách, když přestanou vibrace, můžete závěrku znovu uvolnit a pořídit snímek.
Tuto funkci samozřejmě najdete pouze na DSLR, protože bezzrcadlovky mluví samy za sebe! Některé fotoaparáty mají takzvanou funkci zpoždění expozice, která funguje podobným způsobem.
Pokud váš fotoaparát nemá žádnou z těchto funkcí, zkuste k pořízení snímku použít režim živého náhledu. V živém náhledu je zrcátko vaší DSLR již mimo cestu, což umožňuje zadní obrazovce zobrazovat přímý přenos z exponovaného snímače fotoaparátu.
05 Nenechávejte stabilizaci obrazu zapnutou
Řekni, co?! Může to znít neintuitivně, ale některé objektivy se stabilizací obrazu (IS) dokážou detekovat, když je fotoaparát namontován na stativ, a poté systém IS vypnout.
Ne všechny objektivy však tuto funkci nemají, takže pokud stabilizace obrazu zůstane aktivní, když je váš objektiv upevněn na stativu, systém účinně přejde do „smyčky zpětné vazby“ a pokusí se kompenzovat vibrace, které ve skutečnosti nejsou.
A co se stane je, že vám zůstanou jemné obrázky. Pro ostřejší krajiny vypněte IS.
06 Odstraňte své filtry
Toto je další návrh, který pravděpodobně nechá některé krajinářské fotografy zpochybňovat náš zdravý rozum. Faktem ale je, že nejostřejších výsledků dosáhnete s objektivem, když je nahý.
Abychom byli spravedliví, mezi objektivem s filtrem a objektivem bez filtru není žádný velký rozdíl v ostrosti – a pokud používáte vysoce kvalitní filtry, ještě menší rozdíl. Ale pokud je ostrost kritická a potřebujete, aby všechny ty jemné detaily byly ostré na velkém tisku, sundejte tento filtr.
A než to zmíníte v komentářích:ano, existují některé filtry fotoaparátu, které mohou vyvolat dojem zlepšené ostrosti. Hlavním z nich je kruhový polarizační filtr. Tento filtr redukuje odlesky na živlech, jako je voda, a zvyšuje kontrast mezi modrou oblohou a mraky, díky čemuž může být snímek ostrý a ostřejší.
A co víc, silný ND filtr rozmaže všechny pohybující se objekty na obrázku, jako jsou lidé procházející městskou krajinou, takže stacionární objekty budou vypadat ostřeji.
07 Osvoboďte se od autofokusu
Jakkoli je systém automatického ostření vašeho fotoaparátu skvělý, není vždy přesný. Systémy automatického zaostřování některých fotoaparátů vykazují chyby zadního nebo předního zaostření, což je jev, kdy váš objektiv zablokuje zaostření mírně za nebo před objekt, který se ve vašem hledáčku jeví jako ostrý.
Existuje řada složitějších technik, které můžete v těchto situacích použít k doladění zaostření, ale nejjednodušší – a stejně přesná – metoda je použít obrazovku s živým náhledem.
V živém náhledu je obraz, který vidíte na obrazovce LCD, pořízen přímo ze snímače fotoaparátu, takže fráze „co vidíte, to dostanete“ nikdy nebyla pravdivější!
Poté můžete zvětšit svůj pohled na objekt tak, jak jej „vidí“ senzor, a provést přesnější posouzení vašeho zaostření. To je nesmírně důležité pro fotografy krajiny, kteří potřebují na svých snímcích jemnou úroveň detailů.
A co víc, pokud na své DSLR stisknete tlačítko hloubky ostrosti, můžete zkontrolovat posun zaostření.
08 Použijte techniku hyperfokálního ostření
Hyperfocal focusing is a technique that involves manually focusing the lens a third of the way into a scene to maximise depth of field as much as possible so that your background and foreground both look sharp.
The reason you focus a third of the way into a scene is because the depth of field extends approximately one third in front of the object you’re focusing on, towards the camera, and two thirds behind it.
If you focus on the closest point in the scene, then the depth of field in front of it is essentially going to waste, and the background may fall beyond the depth of field
It’s worth noting that you image might look out of focus in the viewfinder when using this technique; this is because the image is always displayed at the lens’s largest or maximum aperture. For a more accurate view of how the image will look, press your DSLR’s depth of field preview button.
Hyperfocal focusing does have its limits:it’s unlikely that you’ll be able to squeeze both the distant horizon and something close to the front of the lens into the depth of field, for instance. But it can be an effective way if increasing sharpness at normal shooting distances.
The hyperfocal distance varies according to the combination of camera, lens focal length and aperture being used. Once these are set, you can work out where to focus using a hyperfocal distance chart, or by downloading one of the many hyperfocal distance smartphone apps that are available.
Of course, to set the hyperfocal distance you’ll need a lens with a built-in distance scale. If yours doesn’t, you can measure the distance using a tape measure or laser measuring tool, or estimate it using Live View and depth of field preview to ensure that details remain sharp.
09 Avoid apertures of f/22 or smaller
Taking control of your aperture is an important tool for landscape photographers, which is why many use their camera in Aperture Priority or Manual exposure mode. Landscape photographers often dial in a small aperture (high f numbers) to maximise the depth of field in their images… but a small aperture only makes an image sharp up to a point.
It might sound counter-intuitive, but you should avoid the smallest apertures (typically f/22 and higher). Even though these will give a you a very large depth of field, the effects of diffraction are much more noticeable at smaller apertures.
Diffraction is a type of distortion caused by stray light hitting the edges of your lens’s aperture blades as it passes through. The light rays are bent and dispersed, causing the image to appear softer. Diffraction actually happens at all apertures, but the proportion of ‘bent’ light rays is greater at smaller apertures.
10 Hire a pro lens
Professional camera lenses are better corrected for optical defects and are generally sharper than their amateur counterparts, but their price tags are usually much more than one can afford – or justify if photography isn’t your business.
This is where hiring a lens for a particular shoot can be very economical. Hiring a high-quality lens lets you shoot with the sharpest glass when it matter for a fraction of the cost of buying one.
Tilt-shift lenses enable you to use larger apertures than you would typically use for landscapes. These apertures produce sharper images, but they lack the depth of field required to keep both foreground and background details sharp at the same time. However, you can adjust the ’tilt’ of a tilt-shift lens to increase the amount of a scene that is in focus.