* složení: Širší snímek, který zahrnuje více životního prostředí, může být vhodnější pro formátování krajiny, aby vyprávěl příběh nebo poskytl kontext.
* Póza subjektu: Některé pozice, jako je plná pozice nebo dynamický akční výstřel, by mohly vypadat lépe ve formátu krajiny.
* umělecká vize: Umělecký záměr fotografa hraje významnou roli. Mohli by si vybrat formát, který vzdoruje úmluvě k dosažení konkrétního účinku.
* účel zobrazení: Tam, kde se zobrazí portrét (např. Telefonní tapeta, banner webové stránky, tištěná fotografie) může ovlivnit ideální formát.
* poměr stran: Tvar a velikost obrazu ovlivňují to, jak je subjekt orámován a vnímán.
Proč se formátování portrétu často používá pro portréty:
* zdůrazňuje výšku: Formát portrétu zdůrazňuje vertikální dimenzi, která je často lichotivá pro lidské subjekty.
* se zaměřuje na obličej: To vám umožní naplnit rám obličejem subjektu a horní část těla a upozornit na jejich výraz a rysy.
* vytváří intimitu: Přísnější plodina může vytvořit pocit intimity a spojení s divákem.
Pokud by formátování krajiny mohlo být lepší:
* environmentální portréty: Když je prostředí důležité pro příběh portrétu.
* skupinové portréty: Krajina může pohodlněji ubytovat širší skupinu lidí.
* Akční záběry: Zachycení pohybu a kontextu často funguje lépe v krajině.
* široké, malebné pozadí: Když chcete předvést krásnou krajinu za předmětem.
Na závěr: Ve fotografii neexistují žádná tvrdá a rychlá pravidla. Experimentujte s formáty portrétu i krajin, abyste zjistili, který z nich nejlépe doplňuje váš předmět, kompozice a uměleckou vizi. Nebojte se porušit „pravidla“, abyste dosáhli jedinečného a přesvědčivého obrazu.