1. Plánování a příprava:
* Definujte svou vizi: Než si dokonce vyzvednete fotoaparát, přemýšlejte o náladě a pocitu, které chcete evokovat. Portréty s nízkým klíčem často vyjadřují tajemství, introspekci, sílu nebo eleganci. To bude informovat o vaší pózování, výběru oblečení a nastavení osvětlení.
* Výběr modelu: Zvažte funkce vašeho subjektu. Silná struktura kostí a zajímavé obrysy obličeje jsou často dobře zdůrazňovány dramatickým osvětlením.
* oblečení: Tmavší oblečení obecně funguje nejlépe. Černé, šedé, hluboké blues nebo jiné tlumené barvy se mísí do stínů a pomohou zaměřit pozornost na obličej. Vyvarujte se jasného, vzorovaného oblečení, pokud nemáte konkrétní důvod pro jeho použití jako kontrastní prvek.
* make -up: Jednoduchý make -up je často nejlepší. Matné nadace a minimální třpyt dobře fungují. Můžete zvážit mírně zdůrazňování obočí a přidat dotek definice rtů.
* Umístění: Prostor, kde můžete ovládat světlo, je zásadní. Může to být studio, místnost s okny, která lze snadno zablokovat, nebo dokonce malý roh místnosti.
2. Nastavení osvětlení (klíčový prvek):
* Jeden světelný zdroj je klíč: Hlavním principem osvětlení nízkého klíče je použití jediného dominantního zdroje světla. To vytváří silné stíny a zvýraznění.
* modifikátory světla: To je zásadní pro tvarování světla. Společné volby:
* softbox: Poskytuje rozptýlené, měkčí světlo, které je často lichotivé pro portréty. Umístěte jej relativně blízko předmětu pro postupný přechod ze světla na stín.
* deštník: Podobně jako u softboxu, ale často méně přesné v jeho kontrole světla.
* snoot: Vytváří úzký, zaostřený paprsek světla. Použijte to, pokud chcete zvýraznit konkrétní oblast, jako jsou oči nebo lícní kosti.
* dveře stodoly: Připojte se ke svému světlu k dalšímu ovládání úniku.
* reflektor (volitelné): Reflektor (bílý, stříbro nebo zlato) lze použít k odrazení trochu světla zpět do stínových oblastí, pokud jsou * příliš * tmavé a chcete je mírně otevřít. Použijte jej střídmě, abyste si udrželi pocit s nízkým klíčem.
* umístění světla: To je místo, kde vyřezáváte obličej. Experimentujte s různými úhly:
* boční osvětlení (Rembrandt Lighting): Umístěte světlo na jednu stranu subjektu a mírně vpředu. To vytváří trojúhelník světla na tváři naproti zdroji světla. Jedná se o klasické a velmi lichotivé nastavení s nízkým klíčem.
* nad osvětlením: Umístění světla mírně nad a vpředu může pod očima a bradou vytvořit dramatické stíny. Dávejte pozor, abyste nevytvořili oči mývalové!
* zpět osvětlení (osvětlení ráfku): Světlo zezadu. To odděluje subjekt od pozadí a dává mu nervózní vzhled. Pravděpodobně budete potřebovat reflektor nebo naplnili světlo vpředu, takže subjekt není silueta.
* Osvětlení nízkého úhlu: Světlo zespodu vytváří dramatický, neobvyklý a někdy znepokojující účinek.
* vzdálenost: Čím blíže je zdroj světla k subjektu, tím měkčí bude světlo a stíny. Čím dále, tím těžší a více definuje.
3. Nastavení kamery:
* iso: Udržujte ISO co nejnižší (obvykle ISO 100), abyste minimalizovali šum. Pravděpodobně to budete muset zvýšit, pokud váš zdroj světla není dostatečně silný.
* clona: Vyberte si clonu, která vám dává požadovanou hloubku ostrosti.
* široký clona (např. F/2,8, f/4): Vytváří mělkou hloubku pole, rozmazává pozadí a izoluje subjekt. Dobré pro zdůraznění očí.
* úzký clona (např. F/8, f/11): Zvyšuje hloubku ostrosti a zaostřuje více obličeje.
* rychlost závěrky: Upravte rychlost závěrky tak, aby bylo dosaženo správné expozice. Pravděpodobně budete potřebovat pomalejší rychlost závěrky v nastavení s nízkým klíčem. Pokud je vaše rychlost závěrky příliš pomalá, použijte stativ, aby se zabránilo chvění kamery.
* Balance White: Nastavte vyvážení bílé vhodně pro váš zdroj světla (např. „Tungsten“ pro žárovku wolfram, „Flash“ pro strobos). Můžete to také upravit v následném zpracování.
* režim měření: Experimentujte s různými režimy měření. Měření spotu, kde měříte z nejjasnější části obličeje, může být užitečné. Hodnotící měření/matice může obrázek podexovat, takže možná budete muset použít kompenzaci expozice (zastávky +1 nebo +2).
* Shoot in Raw: To vám dává nejvíce flexibility při postgraduálním zpracování.
4. Pózování a složení:
* pózování:
* úhly: Experimentujte s různými úhly k fotoaparátu. Mírné otočení hlavy může dramaticky změnit způsob, jakým světlo padá na obličej.
* Pozice brady: Mírně snižování brady může pomoci eliminovat dvojité brady.
* oční kontakt: Rozhodněte se, zda chcete přímý oční kontakt s kamerou nebo introspektivnější pohled.
* ruce: Zvažte začlenění rukou do portrétu. Ruce mohou přidat k příběhu a emocím.
* složení:
* Pravidlo třetích: Umístěte klíčové prvky portrétu (např. Očí) podél linií nebo na křižovatce mřížky rozdělené na třetiny horizontálně i svisle.
* Vedoucí řádky: Použijte čáry ve scéně (např. Okraj stínu), abyste natáhli oko diváka k předmětu.
* negativní prostor: Přijměte temnotu. Ponechání hodně negativního prostoru (temné oblasti) kolem předmětu může vytvořit pocit tajemství a dramatu.
5. Střelba a kontrola:
* poříďte testovací výstřely: Pořiďte spoustu zkušebních výstřelů a zkontrolujte je na LCD obrazovce fotoaparátu. Věnujte velkou pozornost stínům a zvýrazněním. Podle potřeby upravte osvětlení a nastavení fotoaparátu.
* Histogram: Zkontrolujte histogram na fotoaparátu, abyste se ujistili, že neořezáte zvýraznění nebo stíny. Obrázek s nízkým klíčem bude obvykle mít histogram zkosený směrem k levé (tmavší) straně.
* Komunikace: Jasně komunikujte s vaším modelem. Dejte jim směr a zpětnou vazbu.
6. Posvoření (důležité pro low-key):
* RAW zpracování:
* expozice: Podle potřeby proveďte malé úpravy expozice. Možná budete chtít mírně podexovat obrázek, abyste zvýšili efekt nízkého klíče.
* kontrast: Zvyšte kontrast pro prohloubení stínů a zvýšení vrcholů.
* zvýraznění/stíny: Pomocí posuvníků a stínů stínů použijte jemné a tmavé oblasti obrazu. Dávejte pozor, abyste to nepřehnali.
* černé/bílé: Upravte černé a bílé a nastavte černé a bílé body obrázku.
* Clarity/Texture: Tyto posuvníky jemně použijte k přidání podrobností a definice k obrázku.
* Selektivní úpravy:
* vyhýbání se a pálení: Pro selektivní úpravu jasu konkrétních oblastí obrazu použijte nástroje pro vyhýbání se (odlehčení) a pálení (ztmavnutí). Možná například budete chtít mírně rozjasnit oči nebo zatemnit pozadí.
* odstupňované filtry: Použijte odstupňované filtry k zatemnění horní nebo dolní části obrázku a dále zdůrazňujte pocit s nízkým klíčem.
* ostření: Naneste malé množství ostření, abyste zvýšili detaily obličeje.
* redukce šumu: Pokud jste stříleli na vysokou ISO, použijte redukci šumu ke snížení množství zrna na obrázku.
* převést na černou a bílou (volitelné): Portréty s nízkým klíčem často vypadají ohromující černobíle.
Tipy pro úspěch:
* experiment: Nebojte se experimentovat s různými nastaveními osvětlení a nastavením fotoaparátu. Klíčem k vytvoření skvělých portrétů s nízkým klíčem je najít to, co pro vás a váš předmět funguje nejlépe.
* méně je více: Pamatujte, že osvětlení nízkého klíče je o vytváření dramatických stínů. Nebojte se nechat stíny dělat svou práci.
* věnujte pozornost detailům: Každý detail záleží na portrétu s nízkým klíčem, od pozice po výraz až po zpracování.
* praxe: Čím více cvičíte, tím lépe se stanete při vytváření ohromujících portrétů s nízkým klíčem.
Dodržováním těchto kroků a experimentováním s různými technikami můžete vytvořit výrazné a evokující portréty s nízkým klíčem, které zachycují podstatu vašeho předmětu. Hodně štěstí!