* předmět: Póza, výraz a oděv subjektu může ovlivnit, zda je portrét nebo krajinní formát vhodnější.
* prostředí: Okolní prostředí a jeho příspěvek k portrétnímu vyprávění hrají klíčovou roli při určování ideálního formátu.
* záměr: Umělecká vize fotografa a poselství, které chtějí sdělit, budou výrazně ovlivnit volbu formátu.
Zde je rozpis toho, kdy může být výhodnější každý formát:
Portrét (vertikální) formát:
* Pros:
* Zdůrazňuje výšku a svislost, díky čemuž se subjekt jeví vyšší a výraznější.
* Ideální pro detailní záběry, které se zaměřují na obličej a horní část těla.
* Dobré pro izolaci subjektu od pozadí, upozorňování na jejich rysy.
* nevýhody:
* Může se cítit stísněně, pokud subjekt potřebuje více místa nebo pokud je pozadí důležité.
* Nemusí být vhodné pro široké záběry, které zachycují širší scénu.
* nejlepší pro:
* Headshots
* Těsné plodiny zaměřené na rysy obličeje
* Formální portréty
* Když je pozadí rušivé nebo nedůležité
Formát krajiny (horizontální):
* Pros:
* Pojme širší kompozice a předvádí subjekt v jejich prostředí.
* Ideální pro zachycení více pozadí a vytvoření pocitu místa.
* Umožňuje dynamičtější pozice a interakce mezi subjektem a jejich okolím.
* nevýhody:
* Pokud je pozadí příliš zaneprázdněné, může zředit zaměření na téma.
* Nemusí být vhodné pro detailní záběry, kde je tvář subjektu primárním zaměřením.
* nejlepší pro:
* Environmentální portréty (ukazující předmět v jejich přirozeném prostředí)
* Skupinové portréty
* Když pozadí vypráví příběh nebo přidá kontext
* Akční záběry, kde se subjekt pohybuje vodorovně
Další úvahy:
* Square Format: Může vytvořit pocit rovnováhy a symetrie, vhodný pro detaily i širší výstřely.
* poměr stran: I v portrétních nebo krajinných formátech mohou různé poměry stran (např. 4:3, 16:9) ovlivnit složení a způsob vnímání obrazu.
* oříznutí: Schopnost oříznout obrázek po jeho odevzdání poskytuje flexibilitu při úpravě formátu a složení.
Nejlepší formát pro portrét je nakonec ten, který nejlépe slouží vizi fotografa a efektivně komunikuje zamýšlenou zprávu. Je to kreativní rozhodnutí, které by mělo být učiněno zamyšleně, s ohledem na předmět, životní prostředí a umělecké cíle. Experimentování je klíčové! Nebojte se vyzkoušet jak portrét i orientaci na krajinu, a zjistit, který z nich funguje nejlépe pro váš konkrétní obrázek.