Když formát portrétu (vertikální) funguje dobře:
* důraz na výšku a formu: Pokud chcete zdůraznit výšku, držení těla a celkovou podobu subjektu.
* těsné rámování/detailně: Při zaměření na tvář, detaily nebo konkrétní oblast těla.
* jednotlivé předměty: Obecně ideální pro jednotlivé portréty, kde chcete, aby předmět vyplnil rám.
* jednoduchost pozadí: Pokud je pozadí relativně čisté a k příběhu moc nepřidává.
* intimní a osobní pocit: Může vytvořit pocit intimity a spojení s divákem, zejména v detailních záběrech.
Když formát krajiny (horizontální) funguje dobře:
* environmentální portréty: Když chcete ukázat předmět ve svém prostředí a vyprávět příběh o jejich okolí. Nastavení se stává důležitou součástí portrétu.
* skupinové portréty: Širší formát vám umožní pohodlně přizpůsobit více předmětů, aniž byste se cítili stísněné.
* dramatická krajina: Pokud je pozadí ohromující a doplňuje předmět, může formát krajiny předvést oba.
* Akce/pohyb: Pokud je subjekt zapojen do činnosti nebo pohybu, může krajina zachytit pocit pohybu.
* širší vyprávění: Pomáhá sdělit větší příběh nad rámec pouhého vzhledu jednotlivce. Přemýšlejte o portrétech, které ukazují někoho, kdo pracuje ve svém studiu, nebo o hudebníka vystupující na jevišti.
Další úvahy:
* složení: Bez ohledu na formát je klíčové silné složení. Zvažte pravidlo třetin, vedoucí linie a jak je subjekt umístěn v rámci.
* zamýšlené použití: Kde bude portrét použit? Profilový obrázek může mít prospěch z vertikálního formátu, zatímco banner webových stránek může vyžadovat vodorovný.
* osobní preference: Nakonec je umělecké výraz subjektivní. Experimentujte s oběma formáty a uvidíte, co dáváte přednost.
Na závěr:
Neexistuje žádné tvrdé a rychlé pravidlo. Zvažte *účel *portrétu, *prostředí *, *číslo subjektů *a *příběh *, který chcete vyprávět. Experimentujte s formáty portrétu a krajiny, abyste zjistili, který z nich nejlépe vyjadřuje vaši uměleckou vizi. Často je * nejlepší * formát, který * porušuje * pravidla a nabízí jedinečnou perspektivu.