* subjekt: Vysoký, štíhlý předmět může být vhodný pro formát portrétu. Širší subjekt nebo předmět s širšími rameny by mohl vypadat stísněně.
* Pose: Z širšího formátu by mohla mít póza plné tělo, aby se umožnil více vizuálního prostoru.
* prostředí: Pokud je okolní prostředí důležitou součástí portrétu, může to zahrnout širší nebo krajinný formát a vyprávět úplnější příběh. Úzký formát portrétu by odřízl příliš mnoho okolní krajiny.
* zamýšlené použití: Portrét pro sociální média může být oříznut, aby se vešel do konkrétního formátu nebo tvaru, který je často čtvercovým formátem. Portrét pro tisk může těžit z jiného formátu.
* vize umělce: Nakonec volba formátu přichází na kreativní záměr fotografa nebo umělce. Mohli by se rozhodnout prolomit konvenci pro umělecký efekt.
Když formát portrétu funguje dobře:
* Headshots/Close-Ups: Efektivně rámuje obličej a zdůrazňuje rysy obličeje.
* jediný předmět: Izoluje subjekt a minimalizuje rozptýlení.
* jednoduché pozadí: Funguje to dobře s prostým nebo přehledným pozadím.
* Classic Portrait Feel: Dodržuje tradiční portrétní konvence.
Když může být lepší krajina nebo čtvercový formát:
* environmentální portréty: Když je umístění důležité pro příběh.
* skupinové portréty: Širší formát je nezbytný pro pohodlné přizpůsobení více předmětů.
* Akční záběry: Zachycení pohybu často vyžaduje více horizontálního prostoru.
* jedinečné kompozice: Rozbití formy může vytvořit zajímavé vizuální efekty.
Stručně řečeno, neexistuje definitivní pravidlo. Experimentování a porozumění kontextu portrétu jsou klíčem k výběru optimálního formátu. Zvažte celkovou zprávu a pocit, který chcete sdělit.